Na chvíli jsem se vrátila do dětství a zavzpomínala na svoji babičku, po které jsem zdědila zahradnické geny. Nikdo jiný v rodině takto postižený není. Sedávaly jsme na stoličkách a vylupovaly nádherné veliké fialově zbarvené fazole becoky ze suchých lusků. Vzpomínám i na obrovské zelené a nádherně červeně kvetoucí rostliny pnoucí se po plotě.
Já jsem loni sklidila symbolické množství asi tak na jednu fazolovou polévku. Letos je úroda výrazně větší a pokud budu nenáročná na počet fazolí v jedné polévce, pak si mohu uvařit určitě pět porcí a je dokonce možné, že i šest. Utloukla bych se za zelenými lusky těchto rostlin na smetaně a máti umí fantastický fazolový salát. Tyto rostliny jsou krásné a tím, že rostou do výšky nezabírají téměř žádné místo. Pokud je vysadím u plotu, tak tvoří hezkou zelenou bariéru od sousedů. Jen vymotat odplozené suché rostliny z drátěných ok je práce pro trpělivé, pozitivně naladěné , usměvavé lidi s pevnou nervovou soustavou. No to já přece jsem! Tato práce se zatím odkládá, na liánách visí ještě spousta zelených lusků. Příští rok vysadím více jedinců.
Fazole máš pěkné(tyhle mi žádný rok nenarostly, vždycky zaschnuly) ale babča a tchýně by ti řekly, že polévka(či po hustu) je z toho hnusně šedá 😉 Babča celý život sadila jen ,,sirkové“ fazole. Tchýně, ta sadí, co jí která kámoška přinese a to pak dává i mě. Takže jsme měly takové béžové s červeným prskáním, jing-jang, teď někde sehnala ještě ty ,,sirkové“ a velké bílé. Všechno jsem vysadila a letos sklidila si 4kila fazolí. Všechno keříkové teda. A prosím tvou mamču o recept na ten salát, protože jak jsem tak včera vylupovala poslední várku těch velkých bílých uvažovala jsem nad nima, že by se na to hodily, přišla jsi mi s tím do rány 😉
Já svoje fialové fazole po hustu zbožňuji a polévka je krásně fialová. O recept máti požádám.