28. červen 2019

Dnes po dlouhé době bylo ráno docela chladno a já si na své pravidelné kontrolní obchůzce zahrady – co se tam asi mohlo od včerejších 21.30 změnit – musela obléci mikinu. Tohle roční období je úžasné v tom, že po takové procházce – chodím bosa – mám prokrvené nohy a hlavně plný žaludek. Drobné ovoce se letos překonává v plodnosti a stačí pro nás i pro žíznivé a mlsné ptactvo. V tuto dobu dozrává muchovník, který mám ráda, a jeho výhodou je, že zraje postupně a tedy dlouho. Keře mám obrovské, takže ptáci mají rezervovaný vršek a my zbytek.

Letos se překonávají maliny a kdyby měly ještě mnohem více vody, tak mohly být ještě o fous větší a obrovské plody odrůdy Glen Ample ještě o malinko šťavnatější. Ale i tak jsem nadšená a zmrzlinovač si o prázdninách mákne. Na obrázku je trio Pokusa, Glen Ample a no name stará odrůda, kterou se léta snažím ze zahrady vymýtit.

V paletě mi vyrostla bílá cibule, která neoslňuje velikostí, ale vyrostla za mého naprostého nezájmu a ani kapky dodané vody. Roste v podstatě v “betonu”, v totálním suchu a já jsem ráda, že ji mám.

Moje obavy se naplnily a u prvního a zatím jediného rajčete jsem objevila černou špičku. Jde o odrůdu Big Mama, která je tedy na tuhle chorobu extrémně náchylná a problémy měla jako jediná i loni. Tuto odrůdu škrtám ze sortimentu, nemám zapotřebí se vztekat, je to škoda, protože tvar, velikost i chuť těchto rajčat mi vyhovuje.

Doufám, že moje kvarteto podlouhlých ” vajíčkových” odrůd od firmy Partner, které letos testuji – Marselon, Vikusija, Prokrasněvšaja Něvěsta a Vělikosvětskij – bude vůči nekróze plodů imunní. Taky “normální” kulatá rajčata mají na mé zahradě kousek prostoru a třeba ruský ISLET od agrofirmy Poisk vypadá velmi sympaticky, roste bujně, je zdravý a obsypaný plody.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *