Tak se mě Dáša včera starostlivě zeptala, zda jsem v pořádku. Prý už jsem nic nenapsala dlouhé tři dny. Fakt jo? Ten čas tak rychle sviští, že mi to ani nedojde. No a v mém životě se udála převratná změna. Zažádala jsem si o předčasný důchod a ono to vyšlo. Sice rozhodování trvalo úřadům docela dlouho, od ledna, ale nakonec to klaplo. Takže doma už nějakou dobu jsem, ale včil už s požehnáním státu. Jako oficiální senior už mám nárok na nějakou tu publikační pauzu 🙂 🙂
Prý mám napsat něco o citrusech.
Citrusy zabírají stále více místa a už je jich skoro plný dvůr. Jsou čerstvě zality včerejším deštěm a moc jim to sluší. Můj již hodně letitý Calamondin, který je mým prvním pořízeným kouskem, předvádí větší plody z jarního kvetení, menší z letního a momentálně je obalený květy, které jsou schopné provonět celý dvůr. Plody Limone Rosso už se mi nevejdou do dlaně a budí obdiv všech návštěv. No ale rosso tedy nejsou. Některé stromky po loňském přeplození odpočívají a střádají síly pro příští sezónu. Mám radost z mandarinek, které nasadily spoustu plodů, jen nevím, zda stačí dozrát. Loni to stihly. Letos bylo hodně studené jaro a tak začaly kvést mnohem později. Dorost rostoucí ve volné půdě chytil druhý dech a babí léto mu svědčí. Pokud tyto rostliny příští rok zasadím do květináčů, tak budu muset začít uvažovat o nějakém novém vhodném slunečném místě pro jejich umístění. Jednoduché to v našem přerostlém lesoparku rozhodně nebude.
Mám z těch svých citrusů velikou radost.
Taky každý den kontroluji, zda jste něco nového nenapsala, stejně jako paní Dáša. Gratuluji k důchodu, užijte si ho dlouho a ve zdraví, ať nás můžete těšit svou publikační aktivitou. Patříte k mým oblíbeným autorům. I.
Díky 🙂