Třetí letošní postřik

Rajčata po aplikaci postřiku s glycerolem vypadají opět předpisově a tak ho nebudu opakovat. Za transport živin je v rostlině zodpovědný prvek draslík a ten bude obsažen v mém dnešním postřiku. Měla jsem k dispozici slupky ze čtyř středních brambor, z jedné cibule a dvou stroužků česneku. Zhruba v 1,5 litru vody jsem připravila vývar. Brambory jsou velmi bohatým zdrojem draslíku, slupky z cibule obsahují snad všechny prvky Mendělejevovy soustavy a trocha česneku neuškodí.

Studený vývar jsem přecedila do 2l petky od piva, přidala deci kefíru, pár kapek jódu a doplnila do plné lahve. Kefír slouží jako prevence proti plísni bramborové. Rostliny rajčat nacucnou mléčné bakterie a pro plíseň bude už obsazeno.

Lidé se začínají obávat plísně bramborové a shánějí nejrůznější chemikálie. Spoustě z nich u nás končí povolení k používání a bude veselo. Já obavy z plísně letos nemám, hlásí velmi horké a suché léto. Ovšem prevenci nehodlám zanedbat. Nikdy bych svoje rajčata nepostříkala žádným jedem, ať má ochannou lhůtu jakou chce. Pokud bych žila v oblasti, kde se plíseň vyskytuje pravidelně každým rokem, pěstovala bych papriky. Nebo bych si pořídila skleník či  alespoň nějakou stříšku

5 thoughts on “Třetí letošní postřik”

  1. Postřiky aplikuji zásadně ráno nebo v brzkém dopoledni. Jen v tuto dobu jsou totiž listy „otevřené“ a jsou schopné si látky z postřiku vzít.Většinou stříkám mezi šestou a sedmou hodinou ranní.

    1. Děkuji, tak budu muset ještě než odejdu práce a to odcházím brzo, abych byla na 6 v práci, pokud nebude rosa. Nebo o víkendu by to šlo. Plíseň nemívám pod přesahem střechy, ale co je volně, tak tam jo. Tento postřik zkusím.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *