-
- Mišpule
-
- Oskeruše
Včera byla neděle a hodilo by se něco dobrého ke kávě. Mám zrovna pečící období, tak jsem dumala, na co bych tak měla chuť. Už dlouho jsem nepekla svoji pověstnou Marlenku podle starého arménského receptu, ale to je věc pro dva lidi zbytečně složitá, veliká a navíc kalorická pecka. Dala bych si jednodušší medovníkovou roládu. Ovšem shodli jsme se, že lepší by bylo nělo lehčího s jablky. Jenže my už nemáme ani jedno. Naše jediná jabloň letos odpočívala a těch několik jablíček už jsme snědli.
Lidé jsou lovci a sběrači a tak se manžel se rozhodl, že jablka sežene. Všude je určitě spousta jabloní, o které nikdo nejeví zájem a bývá pod nima vždy spousta spadaných plodů. Nasedl na kolo a vyrazil. Musel najezdit 30 km, aby sehnal téměř přesně 1300g jablek, které jsem potřebovala na koláč. Jablíčka to byla zaručeně BIO, bez jediného postřiku a přesto vypadala velmi dobře, nebyla červivá a chutnala báječně.
Koláč se mi povedl. Manžel dovezl i několi plodů Jeřábu Oskeruše, který je na Slovácku symbolem záchrany tradičních odrůd ovocných stromů. Ochutnala jsem a je to tedy síla.
Akorát, že to, co máš na talířku a co máte nafoceno, není oskeruše, ale mišpule 😉 Byl u nás? :-))) Ta se dá jíst jen přemrzlá, až zhniličkovatí. Oskeruši jsem ještě neměla možnost ochutnat. Chtěla jsem na bytovkách, kde tuším dva stromy jsou, ale zrovna ten rok, cp jsem to zjistila, tam nic nebylo a pak už jsem se tam zase nedostala…
Človeče máš pravdu, to je vážně mišpule. Taky se mi to nějak nezdálo, že plody nevypadají na jeřáb. Ale už mi pravděpodobně řídnou mozková zapojení mezi neurony. Dík za upozornění, nebudu nic opravovat, snad si všichni přečtou komentář. Fotku oskeruše ale raději přidám.