Jsem profesí chemik a mám z chemie doktorát, před mým jménem je tedy titul RNDr. To ale není vychloubání a lechtání mého ega. Jde o informaci pro ty, kteří mají proti mým prostředkům používaným jako hnojiva nebo postřiky na rostliny nějaké výhrady. Na moji zahradu má chemie zákaz vstupu. Vše pěstuji výhradně v bio režimu a nekupuji ani žádná hnojiva. Vše si připravuji z dostupných domácích přírozených zdrojů a moje výsledky v pěstování rajčat snad nikdo nezpochybní.
Byla jsem požádána, zda bych neuvedla přípravky, které používám proti plísni bramborové na rajčatech. Já se především snažím vybudovat v rostlinách vysokou imunitu a tak je už od malička otužuji a kvalitně živím. Takové rostliny jsou pak více odolné.
Moje postřiky jsou tak zaměřené hlavně na prevenci. Takže postřik číslo 1.
Jeden litr čerstvého, nikoliv z tetrapaku, mléka doplním do 10l vody a přidám jednu polévkovou lžíci jedlé sody. Několik zrnek manganistanu draselného zbarví roztok do slabě růžové barvy.
Mléko je skvělé smáčedlo a vytvoří na listech tenkou vrstvu, která zabrání vstupu houbových spór, spousta škůdců nesnáší mléčný cukr laktózu a soda vytvoří zásadité prostředí, které plíseň nesnáší. Mléko je rovněž zdrojem spousty cenných prvků pro výživu rostlin. Manganistan je fajn pro desinfekci.
Pokračování příště 🙂
Dobry den, Vas postrik jsem dnes aplikoval, diky za nej.
S jakou frekvenci se muze aplikovat, kdyz je riziko plisne vysoke, jako je ted?
Diky,
Zdravim,
Radek Hykrda