Boj s plísní bramborovou II.

 

V boji s plísní bramborovou máme k dispozici pomocníky a to jsou spřátelené houby. Já používám houby rodu Trichoderma, protože si je můžu vypěstovat v domácích podmínkách a to z chorošů, které si donesu z lesa. Někdy stačí nasbírat kousky kůry stromů a zahrabat do země k rostlinám a ony se taky nějaké houby namnoží. Skvělý je přípravek Polyversum a výrobky firmy Weiki, které navíc obsahují probiotika. Taky se dá použít Symbivit. Žádný z těchto přípravků plíseň nepřepere, pokud už je rozjetá, ale slouží jako vynikající prevence.

Při mykorhizní symbióze dochází mezi houbou a rostlinou k obousměrnému toku živin. Houba čerpá uhlíkaté sloučeniny jako zdroj energie a za to jí na oplátku dodává kupříkladu fosfor. Houbové mycelium funguje jako prodloužení rostlinných kořenů a bývá mnohonásobné ve srovnání s kořeny rostliny. Může být až několik kilometrů dlouhé a funguje jako potrubí, kterým se transportují živiny z jednoho konce lesa na druhý.

Pomocí této sítě si mohou rostliny posílat informace třeba o napadení škůdci či chorobami a rostliny, které ještě nebyly napadeny, začnou preventivně syntetizovat ochranné látky. Dochází taky k zadržování těžkých kovů v myceliu mykorhizních hub a omezuje se tak jejich vstup do rostlin.

Kořen obalený houbovým myceliem je hůře napadnutelný patogenními mikroorganismy jako jsou třeba Phytophthora, Fusarium nebo Verticillium.

Pokračování příště.

1 thought on “Boj s plísní bramborovou II.”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.