Letos jsem veškeré svoje čarodějnické schopnosti zaměřila u rajčat jedním směrem. Soustředila jsem se na tvorbu co nejbohatších květenství, aby byly všechny květy opýlené a nesprchávaly z důvodu nedostatku nějakého prvku. V tomto případě to bývá bór.
Loni jsem se snažila udělat rostlinám pomyšlení. Vysadila jsem je do skleníku do černých nopových ohrádek, namíchala jsem mimořádně výživný substrát a poskytla podzemní vytápění. A co bylo výsledkem? Totální rozčarování. Rajčata nabídnuté ideální podmínky zneužila k velmi bujnému růstu. Stonky byly extrémně tlusté a listy obrovské. Zelený prales zaplnil celý vnitřní prostor skleníku a rajčatům se vůbec nechtělo opustit vegetativní fázi růstu a začít tvořit plody. Bizon čornyj vyprodukoval jedno jediné rajče, aby tak vytvořil alespoň nějaká semínka a zajistil vznik budoucí generace. Naopak třeba Nina plodila parádně.
Tak jsem letos sazeničky přesazovala už při vytvoření děložních lístků, abych nepoškodila kořínky ve fázi, kdy se na molekulární úrovni tvoří osa prvního květenství. To se děje při tvorbě prvních pravých listů. Substrát jsem namíchala mírně asketický a hlavně jsem se striktně vyhnula použití dusíku při hnojení. Rostliny si musely vystačit s tímto prvkem obsaženým v zemině. Připravila jsem sice velmi kvalitní jíchu z kopřiv, bršlice a listů pampelišky, ale dávkovat jsem ji začala až v době, kdy bylo jasné, že rostliny bohatě zakvetou a to jen velmi opatrně. Nešetřila jsem ovšem draslíkem a intenzívně jsem rajčata zásobila důležitými mikroprvky. Ty jsem našla ve slupkách z cibule.
Za tuto péči se mi rajčata odvděčila vijany tak bohatými, že je nestíhám uvazovat, protože se zalamují. Vijany jsou kompletní, ze všech květů se vyvinulo rajče. Rovněž chuť plodů je excelentní, neboť za její kvalitu je zodpovědný právě draslík. Nebyl potřeba ani postřik bórem. S výsledkem svého snažení jsem nadmíru spokojená.
Paní Jano a nejsou ty jíchy také především dusík? Byla jsem na tom loni podobně, kdybych rajčata pěstovala na biomasu tak mám vystaráno.
Ty jíchy jsou hlavně dusík, ale docela záleží, z jakých rostlin jsou vyrobené. Já jsem použila výživné a na spoustu jiných prvků bohaté rostliny jako kopřiva, bršlice a pampeliška. Taky proto jsem tu jíchu začala používat až ve chvíli, kdy se začala tvořit květenství. Ono úplně bez dusíku to taky nejde. Je potřeba rostliny bedlivě pozorovat a podle toho dávkovat prvky.
Paní Jano,čím doplnujete draslík
Dobrý den, velmi bohatým zdrojem vápníku jsou brambory, takže draslík dodávám rostlinám formou vývaru z bramborových slupek. Funguje to.