29. červen 2022

Letos jsem veškeré svoje čarodějnické schopnosti zaměřila u rajčat jedním směrem. Soustředila jsem se na tvorbu co nejbohatších květenství, aby byly všechny květy opýlené a nesprchávaly z důvodu nedostatku nějakého prvku. V tomto případě to bývá bór.

Loni jsem se snažila udělat rostlinám pomyšlení. Vysadila jsem je do skleníku do černých nopových ohrádek, namíchala jsem mimořádně výživný substrát a poskytla podzemní vytápění. A co bylo výsledkem? Totální rozčarování. Rajčata nabídnuté ideální podmínky zneužila k velmi bujnému růstu. Stonky byly extrémně tlusté a listy obrovské. Zelený prales zaplnil celý vnitřní prostor skleníku a rajčatům se vůbec nechtělo opustit vegetativní fázi růstu a začít tvořit plody. Bizon čornyj vyprodukoval jedno jediné rajče, aby tak vytvořil alespoň nějaká semínka a zajistil vznik budoucí generace. Naopak třeba Nina plodila parádně.

Tak jsem letos sazeničky přesazovala už při vytvoření děložních lístků, abych nepoškodila kořínky ve fázi, kdy se na molekulární úrovni tvoří osa prvního květenství. To se děje při tvorbě prvních pravých listů. Substrát jsem namíchala mírně asketický a hlavně jsem se striktně vyhnula použití dusíku při hnojení. Rostliny si musely vystačit s tímto prvkem obsaženým v zemině. Připravila jsem sice velmi kvalitní jíchu z kopřiv, bršlice a listů pampelišky, ale dávkovat jsem ji začala až v době, kdy bylo jasné, že rostliny bohatě zakvetou a to jen velmi opatrně. Nešetřila jsem ovšem draslíkem a intenzívně jsem rajčata zásobila důležitými mikroprvky. Ty jsem našla ve slupkách z cibule.

Za tuto péči se mi rajčata odvděčila vijany tak bohatými, že je nestíhám uvazovat, protože se zalamují. Vijany jsou kompletní, ze všech květů se vyvinulo rajče.  Rovněž chuť plodů je excelentní, neboť  za její kvalitu je zodpovědný právě draslík. Nebyl potřeba ani postřik bórem. S výsledkem svého snažení jsem nadmíru spokojená.