13. květen 2022

Malinko zapršelo a hned je vše mnohem více svěží, tedy kromě mojí maličkosti. Jsem dnes ráno nějaká „pomačkaná“. Snad to vylepší dobrá káva. Dala bych si ovesný lívaneček. Jdu na to.

Opět jsem zabodovala s chutí svých sušených rajčat. Zájem o ně bude tedy opět o něco větší.

Takže jsem včera mimo jiné vysazovala odrůdy na sušení na záhon. Tento prostor ležel loni ladem, na přání ( nebo příkaz?) manžela jsem omezila svoje koníčky. Pohled na nevyužitý kus dříve pracně obdělané země mě rozčiloval.  Naštěstí nebyl nijak zarostlý, ale navozila jsem na něj spoustu kompostu. Bude to tentokrát ryze italské území. Uznávám, že vzhledem k bohatému zamulčování nejsou rostlinky příliš vidět, ale znalec je najde. Zasadila jsem čtyři kousky Borgo Cellano a po třech sazenicích Oblungo Insalataro a Dix Doigts de Naples. Mezi ně jsem vmezeřila cukety anebo dýně. Použila jsem sazenice ze samovýsevu ve skleníku a bohužel je nerozeznám.

Posečené trávy je i vzhledem k suchu dostatek a tak mám zamulčováno úplně všechno. U mě se málokdy najde nějaký ten cm2 holé země. Do skleníku na papriky se ale tentokrát nedostalo. Mají tak jen jednu už suchou vrstvu, tak příště.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.