Tady má snad každý kohouta. Ti ve spolupráci s ostatním ptactvem dělají po ránu takový rambajz, že člověk musí vstát, i když by si rád poležel.
Tak už začínám být spokojená, většinu rajčat mám na svých místech. Hodně jsem to letos přehnala s počtem rostlin a už jsem na dvojnásobku proti minulému roku. Přitom mi to loni úplně vyhovovalo. Příčinou je pro mě nezvyklý dostatek místa. Více než 60 kousků je ve fóliovníku.
Mám v tyto dny blázinec, všichni si jezdí pro sazenice a já je ne vždy mám nachystané. Běžne sázím rostliny po třech do květináčů a tak je včil musím rozdělovat po jedné do kelímků. Prodala bych všechny svoje trpaslíky v hranatých květináčích. Každý je z nich nadšený a žadoní alespoň o jeden kousek. Nedám! Už nyní je jasné, čemu se budu věnovat v lednu příštího roku, budu vysévat dwarf rajčata.
Taky jsem zjistila, že jsem směšně levná. Koupila jsem si dvě mrňavé verbeny do truhlíku k hmyzímu domku a stály mě 110 korun. Takové rostlinky jsem dříve pořídila za dvacku. Příští jaro zakládám zahradnictví 🙂
Jaký význam má sázet rajčata do těch nopu? Nebo v nich rostly již dlouho? Jak je potom stěhuješ, nerozpadají se?
No a nejdůležitější otázka – kde je objednávkový formulář toho zahradnictví? 😉
Do nopových kruhů jsem začala sázet rajčata loni a moc se mi tento způsob zalíbil. Neměla jsem dobře připravenou a vyhnojenou půdu, do nopů jsem namíchala kvalitní zeminu a tak rostliny měly startovací výživu. Zálivka směřuje do hloubky a kořeny tak musí jít za ní a nerozprostírají se na povrchu. Loni jsem sázela velmi brzy a v nopech už byla vyhřátá zem. No a vypadá to dobře, ne?
Na konci sezóny nopy seberu a naskládám na tyč zaraženou do země. Nerozpadnou se, konce jsou do sebe zatavené.
Já nad tím malým a specializovaným zahradnictvím vážně uvažuji, mám přeci plachtový hangár a tam už se nějaké rostlinky předpěstovat dají. Navíc u nás v dědině končí kvůli vysokému věku místní zahradník a lidi nemají kde koupit třeba rostlinky na hroby.