27. březen 2022

 

No tak hurá! Dnes po dlouhatánské době je ranní teplota nad nulou. Ovšem mohlo by zapršet, to sucho už začíná být tragické. Budu si muset vyhrnout rukávy a zalít tomely a asiminu. Taky bych měla nějak zajistit vodu do kompostu, organika se nerozkládá a ani žížaly v suchu nepracují a je to poznat i na kvalitě kompostu loňského, není dokonalý. Počet litrů vody, které je potřeba nanosit do skleníku, do sedmi paletových boxů, do desíti vyvýšených záhonů a do všech nopových válců  raději nebudu počítat. Prosívala jsem zeminu pro přesazování a prášilo se mi od síta tak mocně, že jsem uvažovala o respirátoru. Tráva neroste a zahrada vypadá jako okraj nějaké pouště.

Ovšem mandloním to vůbec nevadí a nádherně kvetou. Lákají tak spoutu hmyzu a tak se třeba nějaké mandličky urodí. Bzučí to i u mého hmyzího hotelu a včelky už si vybírají pokojíky a že vybírat mají z čeho. Přidala jsem letos 18 nových krásných apartmánů. Jen jezírko je potřeba neustále doplňovat vodou, velmi rychle vysychá.

Vždy jsem si přála, aby mi po zahradě poletoval Žluťásek řešetlákový a letos se mi přání splnilo. Je ho vidět každý den, takže by mohl být náš. Naše jsou rozhodně babočky Admirál a Paví oko a čekám na Perleťovce, jehož housenkám nechávám všechny violky. Snažila jsem se nějak hezky ostříhat komuli, opět ale vzniklo nevhledné koště. Motýlům to nevadí, hlavně když bohatě pokvete. Vysela jsem semínka Květinové směsi pro motýly, tak jsem zvědavá, co z toho vyleze.

3 thoughts on “27. březen 2022”

  1. Taky jsem jednu vyháněla ze skleníku, zavoněly jí kvetoucí citrusy. Jsou to ovšem krasavice. Taky už zkoumaly ubytování v mém hotelu.

  2. Ty mandloně kvetou moc krásně. U nás rozkvetla meruňka, ale asi budou mrazy koncem týdne 🙁 Bzučí ostošest, i motýly hostí. Přistrčila jsem k ní rozkvetlé mochyně v květináčích a hned je objevil čmelda. Sedla jsem si pod ní s kávou a pozorovala ten hmyzí cvrkot doprovázený špaččím koncertem z nedalekého smrku. Zavřela oči a ucítila vůni kaliny bodnanské a hyacintů. Na světě by bylo tak krásně ……. kdyby ho stále nějaká hovada nechtěla zničit. Komule stříhám každý rok ke kolenům, mají pak mnohem větší laty květů a keř naroste krásně přirozeně a souměrně.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *