1. říjen 2021

Je čas hrušek a já mám ráda ty asijské. Včera jsem našla na zemi dva plody muďoulu a slupla jsem je večer jako odměnu za vykonanou práci. Byla to lahůdka, jak taky jinak.

Většinu včerejšího dne jsem věnovala úsilí nahromadit co nejvíce organického materiálu do kompostéru. Letos jsem vybrala kompost do posledního zrnka a vůbec nic mi nezbylo na leden, kdy vysévám rajčata pro klonování a já budu muset koupit nějaký substrát. Tak jsem shrabala listí pod ořešákem a kupodivu jsem nenašla skoro žádné ořechy, jen prázdné skořápky. Zajímalo by mě, kolika veverkám slouží náš strom jako zdroj obživy. Listí jsem prokládala pilinami. Kamarádovi dovezli kus lesa a on ty obrovské stromy řeže a pilin je tedy spousta. Měla jsem dojem, že ty zásoby mu budou stačit tak na deset let, on tvrdí, že jen na dva. Piliny na sebe dokáží navázat spoustu dusíku, ale to mi v kompostu vadit nebude. Spíše naopak, protože se dokonale rozloží a zároveň můj kompost okyselí a tak dorovnají zásaditost dřevěného popela z krbu. Jako další vrstva by se mi moc hodila posečená tráva, ovšem manžel si vyjel na kole a já tu naši už historickou sekačku neumím nastartovat. Tak jsem alespoň vymýtila všechny kopřivy a snad jsem tím moc nezasáhla do vývoje mých oblíbených baboček.

Do bílých nopových válců jsem nanosila spoustu vody a zamulčovala je nastříhanými kopřivami. Ve většině ještě rostou rajčata, ale já už do nich cpu rostlinné zbytky z kuchyně a mám v plánu koupit čerstvé mléko, zředit v poměru 1:20 a zeminu zalít. Podpořím tak vývoj a namnožení užitečných mikroorganismů. Musím si tak připravit kvalitní materiál pro příští sezónu, páč mám veliké plány.

3 thoughts on “1. říjen 2021”

  1. Tak to jsi měla tedy plodný zahradnický den. Mně jde hlava kolem z té tvé substrátové a hnojivé chemie alchymie. Nashi nám už dožraly vosy a ty spadané mají v bříšku pipušky. Jsou z nich vynikající křížaly. Ne z pipušek, z nashi. Letos jich bylo tak málo, že nemělo smysl sušit. Na moďoul se těším, jsem si stoprocentně jista, že mi bude moc chutnat :).

  2. Já se ty nashi taky pokusím usušit. Nám se jich urodila spousta, ale nejsou tak veliké jako loni. Hlavně ty tmavé chutnají skvěle.

  3. Mám Hosui. Nebo Kumoi. Taky mi ten Němec na A občas do hlavy už nakukuje 🙂 Sušené jsou mnohem sladší než jablka. Asi jako křížaly z normálních hrušek.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.