Včera jsem měla ze všeho, co se děje na zahradě velikou radost. Na rozkvetlé komuli to konečně žije a motýli si užívají pro ně naprosto omamný nektar a vypadají jako v rauši. Viděla jsem otakárky, různé babočky, hnědásky i perleťovce a nějakého žlutého krasavce patrně řešetlákového. Převislé surfinie mi dokazují, že pokud musím, tak dokážu udržet při životě i nějakou tu kytku. Fíkovníky se mi snaží vynahradit to, že díky nepřízni počasí nevytvořily žádnou brebu a tak nasadily spoustu plodů a já se budu snažit, aby je dovedly ku zralosti. Ǔžasný je pohled na datlová rajčátka odrůdy Malinová fontána, která chutnají přímo skvostně.
V noci ovšem vydatně pršelo a déšť pokračuje stále. Voda je u nás nedostatkovou komoditou, ale proč musí spadnout všechna na jednou? Mám po náladě! Rajčata začínají praskat a to i ta, která mám v úmyslu sušit a potřebuji od nich maximální výnos. Tak jsem ráno zjistila, že na výstavní a plody bohatě obsypané odrůdě De Barao Red jsou rajčata popraskaná až do do toho úplně nejvyššího vijanu. To je prostě k vzteku a nebýt ráno a nevhodný čas na opilost, tak bych si dala panáka a možná i dva.
Cau,
bylo by hezke, kdyby naprselo kazdy den dva litry do kazdeho kvetinace, ale realita je venku za oknem. Hlavne proto miluji slunce.