27. srpen 2021

Včera večer jsem se rozhodla po dlouhatánské době zavřít skleník. Jsem hodně vysoká a lehce krátkozraká a přesto jsem ze své výšky zaznamenala obrovskou invazi slimáků. Tak jsem vzala nůžky na trávu a všechny, které jsem objevila, jsem rozstřihla na polovinu. Těm , kteří moji pozornosti unikli, jsem popřála dobrou kanibalistickou chuť. Je více než pravděpodobné, že ne vždy jsem zaostřila správně a rozpůlila suchý list ze smutné vrby, který svoji podzimní hnědou barvou slimáka hodně připomíná. Bohužel jsem si při této trestné výpravě důkladně promáčela svoje teplé spací ponožky. Musím si koupit novou početnější sadu. Obzvláště v dešti se venku spí hodně dobře. Do seznamu si píši taky lehké rukavice a čepici. Může se ochladit, tak nechť jsem připravená. Kočka na mě momentálně nemá čas, plní si mateřské povinnosti.

Ve středu jsem měla velmi milou návštěvu. Dostavily se tři dámy, které si domluvily rajčatovou exkurzi. Všechny to byly kované zahradnice, tak jsem byla lehce napjatá, abychom já i moje rozvolněná zahrada uspěly. Velmi dobře jsme se bavily, úspěch měla samozřejmě rajčata ale taky moje nádherná a plody nacpaná Asimina. Na zadek je ovšem doslova posadila chuť mých sušených cherry rajčátek a jedna se zrovna rozhodla, že u nás zůstane bydlet. Nakonec jsem jí to vymluvila, ale všechny se shodly, že rajčatový ráj je právě ve Velké nad Veličkou. Provedly jsme taky degustaci cherry odrůd a uspěla svojí typickou starodávnou rajčatovou chutí bulharská Alya a za ní v těsném závěsu Datterino a Datterino Nero. Vynikající chuť mají ovšem letos rajčátka všechna a já bych vyzdvihla všechny tři ruské fontány a to malinovou, sladkou a oranžovou. Středa byla z mnoha důvodů velmi povedeným dnem 🙂