Vypadá to dnes na krásnou slunečnou sobotu a já bych se měla taky hodit do „krásna“, jdeme totiž na svatbu. Žení se synovec, který je mladší, než náš syn, a tady žádnou podobnou akci v dohledné době nevidím. Vlasy mám čerstvě od kadeřnice a přesto mají stále nádech velmi neuspořádaného systému, vůbec působím tak nějak celkově rozvolněně. Patrně už začínám splývat s okolní přírodou a naše zahrada je momentálně hodně loose.
Slavnostně jsem sklidila svůj jediný letošní vodní meloun a tentokrát mu moje stará vyřazená podprsenka byla velká. No byl ale hodně roztomilý a chutnal skvěle. Nějak jsem ho v tom nepřístupném rohu skleníku zasklila. Krásné plody vyprodukovalo pepino a to rostlinku trápím v malém květináči a s vodou jsem si na ni taky vzpomněla, až byly listy zvadlé. Každé ráno při probuzení koukám na révu, kterou jsem zapletla do mříží na mé současné ubytovně. Trpělivě čekám, až jednotlivé kuličky dozrají, ale nějak se jim nechce. Sobecky a z hamižnosti jsem rostlince ponechala více hroznů, než by bylo patrně zdrávo, ale snad to holka zvládne. Výživu má skvělou a listy vypadají zdravě bez chorob.
Jdu pracovat na tom, abych zapadla do kolektivu jistě reprezentativně vypadajících dam, no bude to fuška 🙂