Tohle rajčátko jsem nevysévala, ale dostala jsem malou rostlinku, která vypadala úžasně životaschopně. Po přesazení do většího květináče rajče vegetovalo ve skleníku, kde se mu mimořádně líbilo a vytvořilo tam kompletní první vijan. Rostlina roste velmi bujně, nechala jsem jí dva výhony a na trvalo vysadila do bílého nopového válce. Na dvoře mám takových rostlin celkem 18 a Piccadilly je bez diskuse nejatraktivnější. Listy jsou veliké a všechny včetně těch nejspodnějších naprosto zdravé a já jsem dva odstranila kvůli fotce. Rajčátka jsou to velice fotogenická a na rostlině jsem v tuto dobu napočítala dvanáct vijanů.
Plody jsou krásně červené, tříkomorové, na omak docela pevné a váží v průměru 32g. Chuť není nijak mimořádná a závisí dost na tom, jak dlouho necháme rajče na rostlině. Pokud jim necháme dostatek času, tak si vytvoří více cukrů.
Tato italská odrůda z pod Vesuvu je velmi atraktivní, dokonale zdravá a neobyčejně úrodná. Velice si cením faktu, že ač pěstovaná v nádobě, nemá tendenci trpět suchou hnilobou květního konce. Rajčata takového tvaru bývají k této fyziologické poruše náchylná. Zařazuji do stálého sortimentu.