Malinko jsem se věnovala svým citrusům, které jsem nechala, nechť si to nechutné větrné, studené a mokré počasí „vyžerou“ samy a chodila jsem kolem nich pro jistotu velikým obloukem. Spousta mých rostlin už pochopila, že otužilost vůči počasí a odolnost chorobám je nezbytným předpokladem, aby mohly vegetovat v moji poněkud liknavé péči. Přesto všechno bych mohla jít s některými exempláři na výstavu citrusů a limetce jsem musela ulevit od množství plodů, protože se rozhodla , že se pokusí o další. Mám mátu, koupím bílý rum a bude mojito.
Moje rajčata v mobilních bílých nopových válcích jsem geniálně postavila na vozík a tak jsou tak mobilní na druhou. Mohu je tak libovolně posunovat po dvoře podle toho. kam zrovna svítí sluníčko. Jana si občas významně poklepala na hodinky s otázkou, zda už je čas s vozíkem pohnout. Z mé geniality si tak neustále dělala legraci 🙂
Začínají chytat barvu první cherry rajčátka a to kupodivu ta, která jsou umístěná venku a nikoli ve skleníku. Začínám považovat vysazení rajčat do skleníku za veliký omyl. Ten luxusní prostor s podzemním vytápěním měly dostat k dispozici papriky. Tak příští rok.
Hodně jsem spokojená s růstem rajčat v substrátu „Otoč a sázej“. Rostliny jsou viditelně spokojené a po okyselené zálivce zmizela chloróza. Měla jsem těch pytlů koupit mnohem více. Tak příští rok.
Dost věcí je na „příští rok“,i u mě. Su zvědavá, jestli si vzpomene, nečekám totiž, že to je konec seznamu 😁 Mimochodem – posunulas vozík? 😇