Celé včerejší dopoledne drobně pršelo. Mám spoustu restů, tak jsem se ve chvilkách, kdy mrholilo nejméně, snažila něco udělat. Snažila jsem se zkompletovat svůj rajčatový záhonek na dvoře. Kompost je naštěstí umístěný pod obrovskou tújí, takže není nepoužitelně mokrý. Je v něm ovšem veliké množství popela a tak musím kyselost doladit přídavkem rašeliny. Byla jsem špinavá jako čuník a stejně jsem toho moc nestihla. Nasadila jsem rajčata na sušení a mezi ně vmezeřila ukrajinský salát. Ráno jsem žádné slimáky neobjevila a oni ti zmetci byli schovaní v sadbovači a u každé rostlinky byl jeden opravdu parádní kousek. Salátu ale nijak neublížili, asi se chystali na večerní žranici. Tak jsem jim to překazila.
Zželelo se mi rostlinek rajčat, se kterými tři dny nepřetržitě cloumal uragán a teď na ně padá spousta vody a instalovala jsem nad ně stříšku z polykarbonátových desek. Jsem moc ráda, že jsem letos nespěchala s výsevy a rostlinky nemám nijak přerostlé. Špatné podmínky se umí nepříjemně podepsat na produkci, protože rostlinky dokáží tak dlouho shazovat květenství, než se situace konečně zlepší. Kompletní mám první paletový box s odrůdami žebrovanými a vážně uvažuji o možnosti nějakého mobilního zastřešení, které by „rostlo“ spolu s rostlinami. Nějaký nápad už se mi v hlavě rodí. Jak tak koukám na facebook, tak jsou moje nápady velmi inspirativní.
Pršet přestalo a sluníčko vyšlo právě v okamžiku, kdy já jsem musela odjet na odpolední směnu.