Jednou z nejzajímavějších rostlin ve skleníku je ruský Alfons F1. Jde o determinantní hybrid, ale je zatím z mých rostlin vysazených ve stejnou dobu na pravou stranu skleníku nejvyšší. Samovolně vytvořil dva výhony a začal se plně věnovat tvorbě květenství. Rostlina je poměrně slabě olistěná a je to zcela záměrně. Jedná se o generativní odrůdu, tedy šlechtěnou především pro tvorbu plodů. Vše tomu zatím nasvědčuje, rostlina už vytvořila spoustu květenství a na tom prvním už jsou nějaké plody, které odpovídají předepsané koktejlové hmotnosti 30 až 40g.
Alfons má jednu obrovskou výhodu. Sedí na začátku potrubí a tak dostává pod nohy ten nejteplejší vzduch. Roste v zadním a pro mně naprosto nepřístupném rohu skleníku a vůbec mně ke štěstí nepotřebuje. Blbě se ovšem fotí a plody vytvořil směrem ven, takže i ony se budou obtížně dokumentovat. Rostlinka nemá žádný zdravotní problém a hrdě nesla i velmi nízké noční teploty. Mám celkem dvě rostliny a jednu vysadím ven, ta je ovšem hodně pozadu, tvoří první květenství a zatím neplánuje další výhon. Vyseté byly obě ve stejný den.
20. června jsem sklidila první vijan zralých plodů a jsem velmi mile překvapená jejich dokonalou chutí. Od rostliny pěstované pod polykarbonátem bych to nečekala.
Venku pěstovaná rostlina vegetovala v bílém nopovém válci, svého kolegu ve skleníku dohnala, byla mnohem kompaktnější a takovou záplavu nádherných plodů jsem ještě u žádné odrůdy nezaznamenala. Chuť je excelentní a rajčata by ozdobila jakoukoli výstavu, tak jsou krásná. Plodů bylo tolik, že nebyly skoro vůbec vidět listy. Jsem nadšená a pokusím se sehnat znovu semínka. Omylem jsem si žádné neponechala.