31. leden 2021

Je neděle poslední lednový den a já nemůžu spát, jsem od tří ranních hodin vzhůru. Mohla bych třeba upéct chleba nebo nějaké bagety. Čerstvé pečivo by krásně provonělo nedělní ráno, jenže mě se nechce. Raději budu mít špinavé ruce a hlínu za nehty. Zjistila jsem, že mám náladu na výsev raného zelí, jehož semínka jsem si včera koupila. Loni jsem se zelím malinko experimentovala a třeba zelí špičaté se mi hodně povedlo, ale jen ve skleníku a to mi malinko vadí. Mám pocit, že z listové a brukvovité zeleniny vypěstované pod polykarbonátem nebo sklem na mně vyskakují dusičnany a s její konzumací mám drobné problémy. Tak se letos pokusím o experiment, kdy v zelí žádné přebytečné dusičnany nebudou obsaženy. Mám geniální plán, jako ostatně často 🙂

Sazenička okurky Minisprint si hlasitě řekla o přesazení. Důkladně prokořenila substrát ve výsevním kelímku a protestně pozastavila růst. Tož jsem namíchala luxusní zeminu, žádný recyklát, a krasavici přesadila. Mám pocit, že se rostlinka začala usmívat. On jí ten smích ale brzy přejde, až zjistí, že se díky velikému květináči už nevejde pod zářivku. Budeme tedy společně doufat ve slunečný únor.

Přeji všem krásnou neděli!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.