13. listopad 2020

Je pátek třináctého a já mám odpolední směnu. Pro jistotu pojedu velmi málo frekventovanou cestou, abych se vyhnula sebevrahům, ale moje oblíbená křižovatka nelze minout.

Dnes je o fous, nebo spíše o fousek světleji, než poslední dny a tak jsem se s odhodláním vydala na zahradu něco dělat. Zjistila jsem, že je sice světleji, ale nepřetržitě nenápadně a záludně mrholí. Vyhrabala jsem spoustu listí z pod naší smutné vrby, na vybrané záhonky rozhodila holubince a navršila na ně vrstvu onoho listí. Zatím tedy nefouká, ale budu muset vrstvy něčím zatížit, ať to listí nemusím hrabat znovu. Šla jsem se kouknout do schránky a tím pádem moje zahradní činnost pro dnešek ustala. Dorazila první semínka rajčat na příští sezónu a já se jimi musím samozřejmě nějakou dobu kochat.

Příští rok mám zájemce na veškerou úrodu rajčat, kterou vypěstuji a speciálně o odrůdy cherry. Rajčata se mi tedy nebudou válet po zemi, ale dojdou k užitku, takže se můžu mírně rozmáchnout. Objednala jsem si tedy spoustu nových malých rajčátek a dokonce jsem zaúkolovala synovce bydlícího v Londýně.

Jako dárek jsem dnes se zásilkou obdržela odrůdu Antho Weiss Cherry. Vypadá zajímavě a já tedy budu muset vzít na milost rajčátka s antokyanovou ozdobou. Už se těším na jaro !

Tak to sluníčko přesně v poledne vykouklo a krásně mi vyhřálo skleník, už to bylo potřeba, rostliny se tvářily zachmuřeně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *