5. říjen 2020

Dnes je vhodné počasí k zahradním pracem a mně už konečně přešlo nasr..ní z toho, jak se mi vichřice ve spolupráci s deštěm snažily zlikvidovat zahradu. Bohužel to odneslo několik nedozrálých plodů Asiminy. Plody tomelu drží, ale jsou letos docela malé, už začínají mít oranžový nádech. Pokácené konstrukce se zbytky rajčat mi nevadí, jen musím najít sílu na jejich likvidaci.

Odpoledne jsem věnovala svému VIP vyvýšenému záhonu na dvoře. Rajčata zasazená v kyblících bez dna a rostoucí na chráněném a velmi slunečném dvoře jako jediná neměla vůbec žádné příznaky plísně bramborové a úroda, kterou vyprodukovala, by nám v pohodě vystačila na celou sezónu. Jenže já musím mít rajčaty zapráskanou celou zahradu a ještě se mi to zdá nedostatečné.

Odstranila jsem rostliny, zeminu z kyblíků vrátila zpět na záhon a se strukturou půdy jsem velmi spokojená a z přítomnosti spousty žížal a nejrůznějších larev nadšená. Nebudu se zeminou vůbec hýbat, abych pokud možno co nejméně narušila vrstvy, které se během sezóny vytvořily. Na povrch přidám holubí trus a budu přidávat posečenou trávu a spadané listí jako mulč. Během zimy zde hodlám sypat dřevěný popel z krbu. Zeolit jsem přidávala loni na podzim a rovněž dřevěné uhlí. Tyto komodity budou pracovat ještě několik sezón. Bude-li sucho, mám v plánu zalévat a taky mám nějaké přípravky od firmy Weiki ma urychlení kompostu, tak je zřejmě použiji. Přípravě půdy přikládám veliký význam a rozhodně se mi tato snaha vyplácí.

Přikládám dva naprosto rozdílné pohledy do skleníku a to z roku 2018 a 2020.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *