Toto období mně na zahradě nebaví. Ráda semínka všeho možného vybírám, se zájmem je vysévám, o rostlinky se pečlivě starám, těším se na úrodu, plody s oblibou fotím, fotkami se pak v zimním období kochám a občas něco napíšu. Sklizeň už mně nebaví a zpracování obtěžuje. Už nepostávám u sporáku a nemíchám kila marmelády, letos jen výjimečně na přání několik skleniček jahodové. Nemusím si masírovat nohy kvůli výrobě metráku kečupu, stejně ho k ničemu nejím. Ovšem sušit a nakládat rajčata do stále vylepšovaného nálevu mně baví.
Proto jen tak bloumám po zahradě a sleduji, co se ještě tváří životaschopně. Velkou radost dělají mojí matce celé léto okurky a ty venkovní jsou ještě docela ve formě.. Některá rajčata, která byla vysazena docela pozdě a vyhrála částečně zastřešené místo vypadají jako v červnu, jsou svěží a určitě mají v plánu dozrát. Ve skleníku, který kolonizoval porost žlutých melounů, jsou ještě nějaké mrňavé plody a ty by dozrát měly. Radost mám z fíkovníků, které každý den nějaký ten fík k ochutnání poskytnou.
Nádherné jsou tento rok citrusy. Něco jsem nafotila a nechám si to na zítra.
Krásné stránky 🙂
Zaujaly mě ty pěkné okurky. Máte nějaké tipy, jak bojovat proti plísni? Nejlépe přírodní cestou.
Děkuji.
Zuzka
Dík za pochvalu, cením si toho.
Letos se mi okurky fakt hodně povedly a to díky péči téměř mateřské. Osvědčily se mi pravidelné postřiky mýdlem z březového dehtu, které má jedinou chybu, že se špatně shání. Taky jsem snad vyluhovala každou bylinku, kterou jsem našla, dokonce i konopí. Všechno se rostlinkám velmi líbilo. Loni mně hodně trápily svilušky a těm se pravidelné každodenní postřikování rostlin nelíbilo, štvaly mně molice. ale už vím, jak na ně, potvory.