6. září 2020

Toto období mně na zahradě nebaví. Ráda semínka všeho možného vybírám, se zájmem je vysévám, o rostlinky se pečlivě starám, těším se na úrodu, plody s oblibou fotím, fotkami se pak v zimním období kochám a občas něco napíšu. Sklizeň už mně nebaví a zpracování obtěžuje. Už nepostávám u sporáku a nemíchám kila marmelády, letos jen výjimečně na přání několik skleniček jahodové. Nemusím si masírovat nohy kvůli výrobě metráku kečupu, stejně ho k ničemu nejím. Ovšem sušit a nakládat rajčata do stále vylepšovaného nálevu mně baví.

Proto jen tak bloumám po zahradě a sleduji, co se ještě tváří životaschopně. Velkou radost dělají mojí matce celé léto okurky a ty venkovní jsou ještě docela ve formě.. Některá rajčata, která byla vysazena docela pozdě a vyhrála částečně zastřešené místo vypadají jako v červnu, jsou svěží a určitě mají v plánu dozrát. Ve skleníku, který kolonizoval porost žlutých melounů, jsou ještě nějaké mrňavé plody a ty by dozrát měly. Radost mám z fíkovníků, které každý den nějaký ten fík k ochutnání poskytnou.

Nádherné jsou tento rok citrusy. Něco jsem nafotila a nechám si to na zítra.

2 thoughts on “6. září 2020”

  1. Krásné stránky 🙂
    Zaujaly mě ty pěkné okurky. Máte nějaké tipy, jak bojovat proti plísni? Nejlépe přírodní cestou.
    Děkuji.
    Zuzka

  2. Dík za pochvalu, cením si toho.

    Letos se mi okurky fakt hodně povedly a to díky péči téměř mateřské. Osvědčily se mi pravidelné postřiky mýdlem z březového dehtu, které má jedinou chybu, že se špatně shání. Taky jsem snad vyluhovala každou bylinku, kterou jsem našla, dokonce i konopí. Všechno se rostlinkám velmi líbilo. Loni mně hodně trápily svilušky a těm se pravidelné každodenní postřikování rostlin nelíbilo, štvaly mně molice. ale už vím, jak na ně, potvory.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *