20. srpen 2020

Dnes je krásné datum se třemi dvacítkami, tak snad bude ten den příjemný. Mám dnes odpolední směnu a užívám si posledních několik dní bez roušky na obličeji, Nošení roušek v tuto dobu považuji za naprostý nesmysl. Když vidím stát ve frontě většinou důchodce, kteří s obavami o své zdraví se chrání rouškou, mám cukání jím říct, že si naopak dýcháním zplodin svých plic a hromaděním bakterií v roušce ubližují mnohem více, ale mlčím. Je mi do toho kulové, ale vlastní matce bych to rezolutně zakázala. Já to patrně taky zabalím, nehodlám si pak svoje zničené dýchací cesty léčit někde v Alpách, v Tatrách je narváno.

Na mé zahradě mi letos vyrostlo několik záhadných odrůd rajčat. Místo masitého červeného srdce Hespole s bramborovým listem mám nádherný obrovský oranžový biftek. Garmoška vysetá z originálních semen nemá ani nejmenší faldík a ve dvojici se zajímavým růžovým biftekem Rose de Eauze roste něco žlutého a mírně pruhovaného. Všechna rajčata se mi ovšem moc líbí, nebudu je zatracovat, naopak vyberu semena a pokusím se tyto odrůdy stabilizovat. Vyrostly v mých podmínkách, jsou kupodivu odolné vůči chorobám a skvěle chutnají. Pořídím si tak svoje tři soukromé odrůdy. Připadám si letos nějak rajčatově vyhořelá, tak snad mně moje mičurinské pokusy znovu nakopnou.