6. červenec 2020

Včera jsem ukuchtila skvělou pizzu a vysloužila jsem si druhou tlustostěnnou trubku. Už mám natřeno základní barvou a finální bude zelená. Po dlouhé době budou mít rajčata na mém nádvorním VIP záhonku slušnou konstrukci na uvázání. Zatím mají některá spirálu, jiná jsou uvázána k dřevěné tyči a další k plastové, děs a hrůza. Rostliny rostou do výšky jako pominuté a já je musím nechat, abych nahnala nějaká další velmi potřebná květenství.

Paprika Fatima se opět hodně snaží a já jsem jí musela odebrat nějaké plody, aby šetřila síly, je to skvělá odrůda a moje stálice.

Síly šetří taky náš kocour, který je věčně na lovu a každý den se dojde pochválit s nějakou kořistí. Zalíbilo se mu v mém krásně suchém a voňavém seně.

Okurky už se tlačí ze skleníku ven a znemožnily mi vstup do pravé poloviny skleníku, u protějších dveří je situace naprosto stejná. Plody jsou nádherně křupavé a zároveň šťavnaté. Vypadá to, že letos budu mí na stole okurkový salát víckrát než jen dvakrát. Každý den pečlivě rosím, včera večer to byl výluh z banánových slupek. Molice už jsou ze mně na prášky, protože je každý den spláchnu z listů. Dobře jim tak.

Úžasný je pohled na právě zrající srdce odrůdy Dagestanskij.

Dnes musím do práce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *