4. červenec 2020

Pokaždé, když jdu na dvůr a v mém zorném poli se ukáže Asimina, tak se na ni obdivně zadívám. Můj stromek už je docela veliký a nádherně košatý. Co mně ale fascinuje ze všeho nejvíc, jsou každopádně listy. Nemají absolutně žádný kaz, ani sebemenší flíček, nevyskytují se na nich vůbec žádní škůdci, dokonalost v té nejryzejší podobě. Asi přece jen neodolám a pořídím ještě jednu rostlinu, jen nevím, zda se u nás vyskytuje ještě jedno takové ideální místo. To současné jsem vybrala naprosto geniálně, aniž jsem to tehdy tušila.

Nádherně zdravé listy mají i rajčata, která mám vysazena nejblíže domu. Líbí se mi hlavně odrůda Hespole se sympatickým bramborovým listem. Vedu ji na tři výhony a všechny jsou mohutné a nasadily krásná květenství. Rajče jsem ven vysadila jako jedno z prvních a ono si obdivuhodně poradilo se všemi nástrahami počasí od přízemních mrazíků až po velký příděl vody. Plody jsou zatím malé a mně se je nepodařilo vyfotit tak, aby nebyly rozmazané. Protože jsem nechtěla praštit mobilem o zem, tak jsem toho raději nechala.

Stavila jsem se za holkama v Uherském Ostrohu v zahradnictví, kde jsem kdysi krátce pracovala, abych se vzdělala a stálo mně to tři kila za dvě kanadské borůvky Duke a Goldtraube. Právě tyto odrůdy mi uhynuly, když se jim podařilo protrhnout plastový pytel, ve které byly zasazeny a kořeny se dostaly do naší zásadité půdy. Vyberu nějaké dva vhodné květináče, namíchám zeminu a keříky zařadím do kolektivu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *