Dnes trochu exotiky.
Asimina triloba, moje pýcha, vypadá nádherně, tolik vody ještě v životě nedostala a je to vidět. Jen jsem měla trochu obavy, zda po loňské rekordní úrodě nebude letos odpočívat. Květů byla spousta, ale nějak jsem nezahlídla žádné opylovače. Mravenci si asi dali echo, že je hromadně likviduji a tak se mi pomstili. Nějaké plody jsou vidět, ale stromek je tak hustý, že se v koruně špatně orientuje. No nechám se překvapit.
Tomel NB je letos samý květ. Něco málo opadlo, ale stejně by to neutáhnul a plody by byly malé. Snažím se mu dělat pomyšlení a vymýšlím nejrůznější koktejly, aby měl dostatek živin. Neříká nic, vetšinou se tváří spokojeně a občas zvadle. Brilliant Red je nádherně olistěný, roste zatím v nádobě, vypadá spokojeně, ale květy ještě neukázal, nevadí, já jsem trpělivá. Novinka Hana Fuyu zatím klidně spí. Já už tak klidná nejsem a jestli se do měsíce neprobere, tak ho budu reklamovat.
Naprosté nadšení ve mně vyvolává pohled na fíkovníky. Venkovní obr se neskutečně olistil, tak veliké a krásné listy snad nikdy neměl a co je hlavní a úžasné, ponechal si premiérovou breba násadu plodů. Fíky už jsou veliké a brzy začnou zrát a já budu mít letos poprvé dvě úrody. Tak to je správně! Parta dorostenců pobývajících na dvoře v různých květináčích vypadá nadějně rovněž. Už zabírají velkou plochu dvora a budu jim muset vymyslet nějaké nové uložiště. Dva letité kousky rostoucí ve velikých nádobách se rozhodly, že už je nebaví neustálé stěhování a tak zapustily kořeny do země, už s nima nehnu, no dobře.
Báječně vypadají všechny citrusy, ale o těch občas něco píši průběžně.