11. duben 2020

Mám ve zvyku se ihned po rozednění, pokud zrovna nejsem v práci, projít po zahradě. Nejsem žádná cíťa, ale dnes jsem si musela vzít rukavice, opět kosa těsně nad nulou. Promluvila jsem několik povzbudivých vět ke svému rostlinstvu a jsem tentokrát docela ráda, že jsem nerozuměla odpovědím.

Spokojeně ovšem vypadají všechny jahodníky, které jsem zalila coca colou a zlikvidovala tak nějaké půdní breberky, které byly odporně lepkavé a zamořily všechny truhlíky. Colu jsem uzmula těsně před tím, než mi ji omladila stačila vypít, netušili, že jde o postřik proti škůdcům.

Vykvetla ryngle a já si moc přeji, aby předvedla dobrou úrodu. Miluji ryngle a považuji je za místní formu fíků, sušené jsou skvělé.

Baví mně sledovat, jak po mých vysoce odborných zásazích začínají pomaloučku zelenat mezižilní plošky u totálně žlutých listů některých mých citrusů. Citrusům letos věnuji zvýšenou péči a snažím se jim vynahradit loňskou sezónu, kdy jsem na ně z vysoka kašlala. Moje stromečky jsou nádherné a péči si jednoznačně zaslouží.

Začala jsem vysazovat rajčata na nový záhonek u plotu. Porostou zde cherry odrůdy a jako průkopníka jsem zvolila rostlinku Goldkrone. Parta rajčat na mém nádvorním vyvýšeném záhonu už se docela aklimatizovala, jen některé rostlinky mírně popálilo velmi ostré slunce, ale není to nic fatálního. Rajčata si na můj specifický způsob pěstování musí nejprve zvyknout. Nejprve mrazy a teď šílený hic. Paprika Prokop, která spokojeně vegetuje venku navzdory nízkým nočním teplotám a studenému větru, se za tyto podmínky odměnila vybarvením prvních plodů. Je to holka otužilá a já si příště ty rukavice nevezmu, ať zbytečně neprovokuji. Rostlina se možná jen snaží co nejdříve vyprodukovat semena a zachovat tak rod, než bídně zahyne.