Hezky přituhuje, dnes už -5°C. Ještě jsem se ve skleníku kouknout nebyla.
Vyhrabala jsem nějaká už hodně stará semena okurek salátovek, se kterými jsem byla kdysi docela spokojená, a vysela jsem je. Třeba se zadaří a něco vyklíčí, nic nového kupovat nebudu. Do skleníku je ale dávat nehodlám, dařilo se jim venku docela dobře.
Semena rajčat, která byla namočená v chitosanu, se začala klubat ze substrátu už třetí den, to je velmi slušné. Ta doba mně tak nevzrušuje, ale co se mi líbí je skutečnost, že ani jedna rostlinka nemá přilbu. Při výsevu suchých semen se tohle stává docela pravidelně a v případě vzácných odrůd mně to hodně vytáčí.
Přemýšlela jsem nad možností, že bych do skleníku po dobu nepřítomnosti všech plánovaných paprik, umístila citrusy. Venku je trápím už dlouho, zasloužily by si trochu pohody. Dovlékla jsem dovnitř jeden pomerančovník a mandarinku a ony zabraly čtvrtinu prostoru. Pokud budu někdy plánovat koupi skleníku pouze pro citrusy, pak musí mít na délku minimálně osm metrů, pouze v takovém případě bych si mohla občas nějakou rostlinu dokonce koupit. Jedinou rostlinou, která ve skleníku už delší dobu vegetuje je citroník Meyer a je to znát, vypadá velmi spokojeně, má těsně před rozkvětem a raší spousta nových listů.
Nakoukla jsem do vyvýšených záhonů a jsem potěšená, je to samá žížala. Záhonky pečlivě zalévám, nosím tam různé pamlsky, takže jsem do nich stáhla tyto užitečné živočichy ze širokého okolí. Jen ať hezky makají na kvalitě mé půdy.