18. březen 2020

Vysévala jsem semena rajčat namočená 24 hodin v chitosanu. Přísahám, že už nikdy semena namáčet nebudu, i kdyby to mělo znamenat, že vyklíčí už druhý den a rostliny budou odolné vůči všem chorobám na světě. Jsem docela kliďas, výsev jsem zvládla, ale důkladně mi to pocuchalo nervový systém. Mokré uchopené semínko se zarputile drželo pinzety, minimální ochota zapadnout do pečlivě nachystané jamky. Při pokusu shodit semeno do půdy pomocí dalšího přídavného předmětu, se ono velmi ochotně přitulilo k němu a zase nic, vlhká pinzeta se navíc velmi rychle obalila zeminou a já jsem semínko ztratila z dohledu. Brzy se mi vztekem začaly klepat ruce a docházela trpělivost. Na panáka bylo ještě brzy ráno a tak jsem šla seřvat kočky, koukaly se na mně s účastí, ačkoli za nic nemohly. Pustila jsem si uklidňující hudbu, ale ani to nepomohlo. Vyhledala jsem v knize jógy nějaké uklidňující cviky a to konečně zabralo. Měla jsem nechat semínka po namočení usušit, ale to je tolik práce navíc a zcela určitě by se mi pomíchaly odrůdy. Radostně jsem se šla projít po zahradě. Potom, co jsem zjistila, jak moc je tam práce, a že to rozhodně včas nezvládnu, jsem si musela zacvičit znovu.

Chtěla jsem udělat radost citrusům, které už hodně dlouho trápím venku na dvoře a tak jsem jim věnovala teplou zálivku s extraktem z jehličí s přídavkem kyseliny citrónové a trochou Vitality komplexu. Jahodníky prominou, nachystám jim výluh nový, jehličí je na zahradě dostatek. Citrusy by nutně potřebovaly ostříhat, ale já dlouho dumám nad každou větvičkou a na to zrovna není dostatek času.

Papriky už zase prokořenily poměrně veliké květináče a tak je začínám přesazovat do 20l nádob. Zeminu míchám velmi zodpovědně – prosátý kompost, koupený velmi kvalitní substrát, popel, zeolit, dřevěné uhlíky, Symbivit a jako pamlsek pro užitečné houby drcené sušené banánové slupky. Do teplé zálivky přidám trochu cukru a kyseliny citrónové. Ještě by to chtělo kapku amoniaku, ale ten zrovna nemám na skladě.

1 thought on “18. březen 2020”

  1. Mám pročůraný zeolit, jestli chceš ten amoniak 😉 Jinak jsi mne svým bojem se semínkama pěkně rozesmála 🙂 A to jsi ještě dobrá. Já jsem po taťkovi cholerik, takže už by to lítalo všechno vzduchem.
    Jinak s tou prací v zahradě. Ráno jsem v posteli uvažovala, že však to celkem odsýpá, když sebou trochu mrsknu, ten hlavní nápor bych mohla do týdne zvládnout. Po ranní obchůzce zahrady mne optimismus opustil. A pak v telce psycholožka radí, že se v karanténě můžeme zbláznit, tak si musíme pečlivě udělat harmonogram, naplánovat práci, ať to má pořád řád…jsme se s Tomem téměř současně rozřehtali, protože nás napadla stejná myšlenka. My na jaře rozhodně neblázníme z nudy kolem korona viru, ale z toho, kolik máme práce a nevíme co dřív. Protože v zahradě to prostě nepočká. Všechno leze, pučí, mělo být už ostříhané(a není 🙁 )

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *