Tak jsem se včera hecla a přesadila rajče Forest Fire. Po vytažení rostliny z květináče mi jí bylo hodně líto. Běžně se mi nestává, abych dopustila tak nechutné prokořenění substrátu, ten tam snad ani žádný nebyl, jen spleť kořenů. Rostlině jsem se omluvila, zaběhla pro 5l kyblík a namíchala tu nejlahodnější zeminu, jaká byla v mých silách. Sama bych přesazení nezvládla, poměrně těžké plody se kladly na zem a musel mi pomáhat vnuk, dvě ruce byly málo. Rostlina je determinantni, má dva hlavní výhony a ty se větví na další dva. Tyto čtyři výhony ji nechám a vše ostatní odstraním. Ufikla jsem dva spodní listy, které se dotýkaly půdy a pod spodním vijanem tak pro výživu kořenů zůstaly dva.
Rajče vypadá neduživě, asi jako já při práci v hypermarketu, bez kyslíku, bez dostatku přirozeného světla a navíc v totálně prokořeněném květináči. Listy jsou světlé, vypadají jako z papíru a nevím nevím, zda dostatečně fotosyntezují, aby vyživily nějaké plody, možná první dva vijany. Snad se po přesazení kytka vzpamatuje. Přesunula jsem ji do prázdného studeného pokoje ke střešnímu oknu. Byla jsem ji ráno pozdravit a rozhodně na ní byla vidět mnohem lepší nálada.
Nutně by potřebovala postřik na list nějakým životabudičem a vím naprosto přesně, co by měl obsahovat. Mám namíchat postřik pro jednu rostlinu ? Udělám to, jsem chemik zvyklý pracovat s mikrogramy a míchnu jeden litr, vezmu tím i papriky, budou rády.
Jsi mi připomněla, že na mikrogramy jsem si objednala u číňanů pidi digi váhu. Asi před rokem. Od té doby, co jsem ji uklidila, jsem ji už neviděla 🙁 Netuším kam jsem ji mohla zašantročit 🙁 Dneska ráno sluníčko, už jsem si plánovala akce venku. Po tom, co jsem byla se psem, zmrzlá na kost, jsem to přehodnotila na: ani omylem 😉
Tak já musím nějaké venkovní akce naplánovat, mám doma vnuka a ten by seděl jen u počítače. Důkladně se oblečeme a já jdu míchat zeminu na přesazování a on bude střílet vzduchovkou na veverky. Po příchodu manžela z práce by se mohli zabývat úklidem té pokácené kroucené vrby, která mi docela blokuje příchod do skleníku.
Včera sem na ni koukala, jela jsem autem kolem. Sem si říkala, co s ní autor zamýšlí, když každý týden je kousek řízlý, ale pořád tam je :-)))) 😉 Hele, střílet vzduchovkou po veverkách není zrovna výchovná zábava. Zkus prosim tě vymyslet něco míň škodlivého, střílet na živé tvory je hnusné. Veverka už může mít v pelíšku mladé. Třeba střílet na šišky na smrku? Jen teď nevím, jestli tam máš i smrk 😉 tuším jo?
Výchovné, nevýchovné, ty mrchy jsou u nás přemnožené a to všech barev, od zrzavé přes hnědou až do černé. Nikdy mi nenechají ani jeden lískový ořech. Ale buď v klidu, nemá nabito, to bych taky mohla diabolky vybítat pinzetou ze svého pozadí.