Dnes jsem měla brzkou ranní směnu. Po neuvěřitelných třech dnech volna mi málem vypadlo z paměti, že jsem někde zaměstnaná. Vstávat se mi nechtělo vůbec a sedat do studeného auta ještě míň. Ale v práci bylo hezky a celou dobu jsem se usmívala a to z několika důvodů. Jako by se navzájem domluvili, přišli nakupovat pánové, kteří se mnou vždy vesele flirtují a očekávají pohotovou a vtipnou reakci. Ráda vyhovím, nemám s tím sebemenší problém, mám na to talent a díky tomu, že se léta díky sportu pohybuji téměř výhradně v mužském kolektivu, tak taky dokonalý výcvik. Pánové ovšem tentokrát dorazili se svými drahými polovičkami, tvářili se velmi vážně a v očích, pokud se na mne vůbec podívali, jsem četla prosbu – prosím tě mlč ! Jistě, rozumím tomu, ale zadržet smích a necukající se koutky bylo hodně náročné. Dám vám to hoši „sežrat“ !
Spousta zákazníků mi přála do nového roku já jsem moc potěšená, jsem pro ně přeci cizí člověk.
Za odměnu jsem si koupila bedničku kaki. Jsou za směšných 7.90 a tahle cena mně přiměla přemýšlet, zda se tohle ovoce bohů vůbec vyplatí pěstovat. Asi ano, ale jen pro radost.
Do práce jsem jela za tmy, takže jsem nevnímala počasí. Po cestě z práce se mi líbila zimní atmosféra, šedivo a příroda lehce zahalená do bílé barvy. Nedaleko domova jsem nějakým kouzlem přejela magickou čáru a naplno svítilo sluníčko, po bílé barvě ani památka a docela teplo. Manžel mi potvrdil, že celý den je u nás nádherně slunečno, obrovský kontrast proti zimě a inverzi v Hradišti.
O inverzi za humny 😉 jsem se taky dozvěděla až večer od Toma. Potvrzuju, u nás slunečno, jen trochu studený vítr. Včera jsem složila nové regály a konečně udělala tím pádem pořádek v kumbále zavařenin. Staré kusy dneska vylila na kompost. Ovšem zahradnické práce u mne nula. Jo vlastně jo…hledala jsem mamce v domku větší květináč na dracenu…leč nenašla, protože chce hnědý. Mám bílý, mám černý.
Co budeš dělat s tolika kaki?
Kaki s velkou chutí zbaštím a je u nás máti, ta mi jistě pomůže. Mám tohle ovoce hodně ráda.
Pokud nemáš vhodný květináč, tak si dojdi, mám všechny velikosti v nejrůznějších barvách. Tu obrovskou hromadu stejně nikdy nevyužiju, navíc jsem slíbila, že hodně omezím pěstování v nádobách, na dvoře se bude dát pohybovat a kamarád si nebude muset stěžovat, že během naší dovolené se uzaléval do totálního vyčerpání. Dovolenou už ale plánuji úplně jinak.
Dovolenou plánuješ jak? Prozraď, jestli to není tajemství… 🙂 Jen doufám, že nebudeš na lehátku mezi svýma kytkama?!? S tou konví :-)))
Co jsem ochutnala doma vypěstované kaki, už mi ty z obchodu nechutnají😉.
Na lehátku mezi svýma kytkama by to byla nádherná dovolená, ani přítomnost konve by mi nijak nevadila. Nevím kam na dovolenou zmizím, ale termín bude určitě až posklizňový.
Loni jsem měla na svém tomelu bohatou úrodu, ale proti takovým plodům, jaké jsem koupila včera vůbec neprotestuji, jsou vynikající. Uvidím, co předvedou nové odrůdy.
Jo takhle 🙂 Budeš si brát víc směn(koukám, že už jsi začala 😉 ) a na pozdní podzim, či zimu vyrazíš jako Mirek někam do teplíčka. To ti schvaluju a doporučuju. My jsme ani jinak nejezdili, připadlo mi nějak zbytečné, jezdit z tepla do tepla.
No jóó, domácí kaki by si dal asi raděj každý z nás, už jen proto, že vím, co na tom (v tom) je. Možná to po letošní zimě přehodnotím a taky prubnu výsadbu :-)))
Upřímnou soustrast každému tomelu, který Ty vysadíš na těch vašich větrných a studených latifundiích, jedině do obýváku. Já mám na zahradě spoustu chráněných míst a pořád se nemůžu rozhodnout, kam stromek zasadit, na jaře už to musím vyřešit, nemůžu ho stále trápit v květináči.
Na takovou dovolenou, jakou si užíval Mirek, bych se v Albertu udřela. Pak by mně na ni někdo dotlačil na vozíčku.