2. leden 2020

Včera bylo vzhledem k datu skutečně luxusní počasí a to mně vyhnalo ven. Zjistila jsem, že na spoustě původně velmi bohatě namulčovaných záhonů už jsou holá místa. Něco odfoukl neustálý vítr a cosi už si natahaly žížaly pod zem. Protože už nemám v zásobě žádnou posečenou trávu, rozhodla jsem se mezery zaplnit listím. Pod našimi dvěma mohutnými vrbami je ho ještě dostatek. Listy kroucené vrby jsou drobné a poměrně rychle se dokáží  v půdě rozložit, uvažuji dokonce o možnosti, že tuhle komoditu dopravím taky do čerstvě porytého skleníku. Už tam nosím zbytky z odšťavňovače a lógr z kafe, chystám tím lákavé menu pro žížaly.

Nesla jsem na kompost ostříhané větvičky vánočního stromku, ale dokázala jsem včas zabrzdit. Mám přeci nové poznatky o tom, že jahodníky milují mulčování jehličím, neboť se tímto způsobem okyseluje půda a to se jim líbí. Takže jsem větvičky umístila k letošní nové výsadbě. Vypadá to hezky a navíc to doufám odradí kočky od neustálého hrabání. Vyšperkuji takto všechny jahodové záhony, plody tak budou dozrávat na jehličí a nebudou se válet po zemi.

1 thought on “2. leden 2020”

  1. Rostlinky paprik si v okenním skleníčku v takovém slunečném počasí vyloženě lebedí. Mají tam takovou soukromou intimní atmosféru a rostou o poznání lépe, než ty na parapetu. Asi koupím ještě několik takových skleníků, paprik mám v plánu pěstovat hodně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *