Sluníčko a teplo mně vylákalo do zahrady. Znovu jsem se přesvědčila o tom, že nějak intuitivně budujeme naši zahradu takovým způsobem, který je příčinou minimálního výskytu škůdců a chorob. Dočetla jsem se, že spousta živočišných škůdců a houbových chorob vůbec nesnáší silice jehličnatých stromů a že je tedy vhodné, nacpat do zahrady co nejvíce jehličnanů, třeba i v miniaturní formě. To jsem vůbec netušila a teď je mi ovšem jasné, že jsem boj s chorobami a škůdci třeba svým rajčatům hodně usnadnila. Rostliny rostou v sousedství takového množství jehličnatých stromů, až jim to nemusí být milé. Výrazně mi tahle informace, pro někoho možná úplně běžná, zlepšila náladu a já už nebudu neustále nadávat, že nemám kam umístit skleník, protože všude je nějaká túje, smrček nebo jedle.
Dokonalé je mulčování jahod větvičkami třeba právě tújí, protože okyselují půdu a to jahodám svědčí. Vynikající je výluh z ostřihaných větviček, kterým je možné postříkat ovocné stromy jako prevenci proti žravému a savému hmyzu. Zálivka tímto výluhem velmi prospívá jahodníkům. Zase jsem o něco vzdělanější.
Přesně tento způsob počasí mají moc rády papriky v okenním skleníčku, krásně rostou a tak jsem je zalila druhákem ze zeleného čaje, loni se jim taková zálivka velmi zamlouvala.
Ahoj Jani, tak s těma jehličnanama jsem to nevěděla, fakt, že ne, nikde jsem to zatím neslyšela, spíš si na jejich blízkost všichni stěžují 🙁 V zeleninové zahradě je ale nemám 🙁 Takže to budu muset řešít jedině výluhy(pokud na to do jara nezapomenu 😉 )
Vidíš, jak je fajn, že mně máš, stačí si na jaře přečíst, jak je důležité postříkat ovocné stromoví proti savým a žravým a už Ti to docvakne 🙂 Pokud by se ti nedostávalo materiálu, můžu Ti z některé z našich obřích tújí něco ustřihnout. Takové túje nemá snad nikdo.