Za obrovské bohatství na zahradě považuji kompost. Jeho přípravu mám teoreticky dokonale nastudovanou z literatury zapůjčené v knihovně a tak vím, že v dobře založeném kompostu s tou správnou teplotou je možné rozložit například až 80% ropných produktů. Včera jsem dost nešťastně stála u svých docela prostorných kompostových ohrádek, na jejichž dně se krčí naprosto nedostatečná vrstva organického materiálu. To mi rozhodně na jaře nebude stačit. Nemám totiž do těch ohrádek co házet. Zbytky z kuchyně při našem asketickém způsobu stravování jsou minimální, tráva v důsledku sucha neroste a to málo, co se poseče mi nestačí ani na dostatečné mulčování. Listí z ořešáku vše nezachrání a navíc je ho třeba míchat s nějakou další komoditou. V klidu jsem na kompost naházela všechna odplozená rajčata, protože netrpěla žádnými chorobami a nebylo potřeba je pálit. Domlouvala jsem si sice posečenou trávu s kamarádem, ale ten si na to nikdy nevzpomněl a trávu někam vyvezl.
Snažím se tedy připravit si kvalitní humus přímo v paletových boxech a vyvýšených záhonech, které kupodivu stíhám i zalévat, kompost nikoli a ten je navíc umístěn pod hustými větvemi jehličnanů. Nazmar nepříjde ani jeden spadlý list ze stromu, sebemenší rostlinka plevele nebo slupka z jablek, pokud zrovna není usušená na čaj. Už se těším na slíbený holubí trus. Daří se mi na různé pamlsky nalákat žížaly z dalekého okolí a na jaře byly záhony tak plné těchto tvorů, že jsem musela jamky pro rajčata vytvářet rukama, protože jiný nástroj by byl pro spoustu žížal smrtící. Nebylo kam bezpečně kopnout, ale zemina byla tak krásná a sypká, že žádné nástroje ani potřeba nebyly.
Chybí mi drtič větví a já nechápu, proč už jsem ho dávno nekoupila.
Včera sem šla kolem hromady zahnívající posekané trávy, kterou soused odnaproti celý rok vysýpá k potoku. Uvažovala jsem, že vemu velká kolečka nebo sekačku s vlečkou a odvezu to na kompost. Přijde mi škoda, nechat to tam hnít bez užitku. Ale klidně ti ji přenechám, jestli máš zájem 😉 Ovšem..pod tou trávou, co vysypal o víkendu, to bude asi už shnilé všechno, nerýpala jsem do ní. I když na druhou stranu…nepršelo, možná to i dost vysychalo. Fakt netuším.
A jsi si jistá, že nepoužívá žádnou chemii? Zetlelá tráva je poklad. Kdybych měla přívěsný vozík, tak bych si možná dojela.
Je zajímavé, že mně popadne chuť něco dělat na zahradě vždy v nevhodném počasí, už jsem promáčela jedny pracovní nepromokavé boty a všechny páry rukavic. Ale pracuje se mi krásně, cítím se v tomto počasí jako ryba ( spíše štír) ve vodě, příjemně se dýchá.
Kurňa, sorry, to nejsem(ještě, že jsi to nadhodila) Sice má malé děti, ale znáš to, trávník musí být anglický… Musela bych se zeptat…Jinak…kdybych měla auto s vytouženým vozíkem, tak bych ti to pochopitelně i přivezla. Zatím mám jen to auto 😉 Dnes je krásně. Nemáš gumáky? Já si pořídila alespoň nízké galoše, protože když jdem ráno se psem jen tou rosou, pořád jsem měla mokré nohy a bylo to nepříjemné. A když prší, tak super i v zahradě 🙂 Mám je taky jen druhý rok, ale je to obr rozdíl, když pracuješ v suchých botách!
Doplním svůj dlouhý seznam Ježíškovi o gumáky. Mám sice drahé goretexové pracovní boty, ale ponožky mám stále mokré.
Je fakt krásně, nechceš ještě jahody, zaplevelily mi celý rajčatový záhon, nacpu jich co nejvíce do kelímků a na jaře se uvidí, třeba objevím nějaké místo, jinak budou dělat dolní patro rajčatům, třeba se nějak domluví.
Dnes jsem likvidovala cherry rajčata a byla na nich spousta krásných plodů, samozřejmě namrzlých. Taky by mně to neohrožovalo na životě, kdybych je před mrazem sklidila. Mám nějaké pomotané priority.
je půl šesté večer a já jsem právě málem umřela smíchy, situace ovšem byla docela vážná a já jsem musela z místa činu zmizet, abych svým záchvatem smíchu někoho neurazila. Pokud to rozchodím, tak o tom zítra napíšu a pokud smích prodlužuje život, tak jsem ode dneška nesmrtelná.
Ty jo, já zvědavá jako opice, takže nevím, jestli teď od zvědavosti nepuknu 🙂 A navíc chci být taky nesmrtelná 😉 A mám se zeptat, jestli chceš nechávat i ty 1.75, nebo je to málo?
A jsem hrozná, protože ti mám vracet ty kýble, no není možné, abych se já autem někam vykotila. Dneska na maso, no to zase spěchám, abych to hodila na vývar k obědu, což trvá, takže jsem se zabavit nemohla. A Miri vím, tobě mám vracet květináčky prcaté. Mám to všechno na seznamu, jen to nějak nevychází. Tom se mi směje, že ta prokrastinace mne jednou i zabije, ale tak zase lepší, než kdyby mne rovnou nazval lemrou, že jo?!? :-)))))