Je brzy ráno, v kalendáři naskočil říjen a na teploměru 7°C. Už jen na udržení předepsané tělesné teploty je zapotřebí vydat mnohem větší množství energie a tak taky moje snídaně budou vydatnější. Na doporučený uzený bůček to ještě není, ale otevřela jsem si plechovku tuňáka a venku ještě za tmy a téměř jen po paměti utrhla rajče. Jde o odrůdu Býčí srdce Grišino. Právě na tohle rajče jsem byla hodně zvědavá, jenže mi rostlinu v místě úvazu brzy zlomil vítr. Zlomeninu jsem pečlivě ošetřila, přidala dlahu a omotala strečovou fólií. Rostlina vypadala v pohodě, ale nebylo to úplně ono, rajčat bylo málo a plody neměly tu správnou velikost. Chuť je ovšem vynikající a zdravotní stav rostliny ještě v tomto období solidní. Příští sezónu si dám na uvazování mnohem více záležet. Moje nedávná návštěva mi dokonce pochválila mé neumělé ale dokonale funkční dřevěné konstrukce. Toto srdce zůstane rozhodně v sortimentu i nadále a dostane šanci ukázat se v plné kráse.
Je smutné, že jsem v sobě nedokázala zmobilizovat nějaké skryté energetické rezervy a poskytnout svým stáleplodícím jahodám dokonalou péči. Rozhodně by se to vyplatilo. Jahody Albion zasazené sice v nepříliš vzhledných pixlách od primalexu by jistě plodily mnohem více. Nádoby jsem přesunula do skleníku a jahůdky jsou chuťové excelentní a já si jimi tím pádem mohu ozdobit svůj oblíbený drink. Příští rok se polepším, ale bude nezbytné některé plodiny vyřadit z portfolia, jsem na celou zahradu sama a už nejsem bohužel žádná juniorka.
Zvýšený příjem joulů a temnější počasí bude mít vliv i na hudbu doprovázející mně při ranní rozcvičce, Nohavicu a skupiny Queen a Scoprions budou střídat AC-DC, Alice Cooper a Metallica.