-
- Gostinec
„Franto, jak jsi spokojený s letošní úrodou brambor? Super! Sklidil jsem přesně tolik, kolik jsem zasadil, nejsem ani jednu bramboru ve ztrátě.“ Přesně v duchu této anekdoty se nese sklizeň mých šarlatových fazolí. Pokud odložím několik jedinců na příští sezónu, tak mi zbude na polévku, tedy na jednu porci zcela určitě. Ale byly nádherné, svými výraznými krásně červenými květy ozdobily nyní prázdný psí kotec a zakryly nepořádek, který v něm panuje. Je taky fakt, že jsem nějaké lusky sklidila na zeleno, miluju totiž fazolky na smetaně. Nechala jsem je na pospas suchu a zalila jen velmi zřídka, takže co bych chtěla.
Mírně rozpačitá jsem z rajčat, která mají ve finále zelenou barvu. Absolutně netuším, kdy je mám sklidit. Příkladem je odrůda Gostinec, jejíž semena jsem dostala od Poisku. Tak dlouho jsem čekala, až jsou rajčata hodně měkká a po včerejším vydatném dešti začala praskat. Podle popisu mělo jít o biftek velikosti kolem 250g a ve výsledku jde o menší, nemasité plody, někde se stala chyba, ale chuťově to není až takový průšvih. Chuť je velmi svěží, lehce ovocná, příjemně kyselá, ale chybí mi tam to „maso“. Zeleným odrůdám se příští rok vyhnu.
V neděli jsem nevěděla, kam se schovat před šíleným hicem a včera po odpolední směně jsem si musela v autě pustit topení, byla jsem jen v tričku s krátkým rukávem a na boso. Veliká vedra nemusím, ale podzim by mohl ještě chvilku posečkat.