21. září 2019

Číslo 21 je moje nejoblíbenější a tak doufám, že i dnešní zatím hodně prosluněná sobota se povede. Včera jsem přijala pozvání na losování kulečníkového turnaje, kde se mimo jiné ochutnávala spousta zahradních výpěstků a to samozřejmě ve stavu tekutém. Nespornou výhodou byla skutečnost, že domů jsem to měla jen přes ulici. Moje ranní ještě ne zcela jistá chůze způsobila, že jsem drcla do větvičky Asiminy a upadly dva malé plody. Nebyly ještě stoprocentně zralé, ale já už jsem byla tak natěšená, že jsem je snědla a byly velmi dobré.

Snažím se velmi pečlivě sledovat cestu slunce po obloze a najít ten nejvhodnější záhonek pro vysazení fíkovníků. Je důležité, aby měly dostatek slunečního svitu právě v tomto období, kdy dozrávají a slunce už je docela nízko. Taky by se šikla možnost provizorního zakrytí a tím prodloužení sezóny alespoň o měsíc dopředu a taky dozadu.  Místo jsem objevila, ale musím obětovat šalvěj, meduňku, nějaké třapatky a obrovskou ostružinu. Dva velmi vysoké muchovníky ponechám jako ochranu před severními větry, Borůvky jsou naštěstí vysazené v pytlích od zeminy, takže ty jen šikovně přesunu na jiné území. Jdu na to.