22. červenec 2019

Dnes mám den blbec a nejsem sama, moji dnešní zákazníci v práci na tom byli úplně stejně, jeden pán si na páse zapomněl mobil, starší paní nemohla najít tisícovku a museli jsme stornovat celý nákup a pod. Můj mobil, který umí dělat krásné fotky se rozhodl dále  nespolupracovat s počítačem a obrázky si nechat jen pro sebe a instagram. A já zrovna měla nafoceno spoustu materiálu. Tak jsem vyhrabala starý odložený fotoaparát, který ovšem nespolupracuje se mnou a z deseti rozmazaných obrázků lze stěží použít jeden.

Odlehčila jsem dnes výrazně svým dvěma paprikám Palermo, už se jim pod tíhou plodů nebezpečně ohýbaly větvičky. Možná je ještě nechám chvíli dobarvit a pak naložím do olejového nálevu. Tuhle papriku rozhodně vyseji i následující sezónu, jsem spokojená s množstvím i kvalitou plodů. V pohodě roste a plodí venku, jedna je v klasickém a druhá v textilním květináči.

Začalo ostružinobraní a plodů je tak obrovské množství, že se do mrazničky snad ani nevejdou, asi zcela výjimečně vyrobím pro příbuzenstvo sirup a marmeládu, do které bych mohla pro zjemnění přidat banány, slupek není nikdy dost. Moje ostružina Dirksen, která bývá hodně kyselá je letos překvapivě sladká a já jsem se při obírání docela nacpala.

Všechna moje rajčata jsou ve výborné kondici a netrpí žádnými chorobami, až na jednu nemilou výjimku to je jedna ze dvou rostlinek determinantní odrůdy Kibits. Plody jsou zvláštně puntíkované, na omak hrbolaté a listy žloutnou. V chorobách rajčat se vůbec nevyznám, moje rajčata bývají zdravá. Pro jistotu jsem rostlinu zlikvidovala. Zkusila jsem plod rozříznout, ale uvnitř je naprosto v pořádku. Snad se tahle nepříjemnost omezí pouze na toto jediné rajče.

3 thoughts on “22. červenec 2019”

  1. Jani, zámerne som sa bola pozrieť vonku na moje dva vajíčkové”Kibitsy”, sú zdravé nemajú žiadne
    škvrny, ale mám ich oba v zapustených kvetináčoch, ešte stále nezrejú, hoci plodov je na nich veľa. Katka, od ktorej som dostala pár semienok ich objednávala z Nikitovky, pozerala som na stránke a na obrázku ho mali tvaru podlhovastej papriky a ako ultra skorý, čo ani jedno nespĺňa.
    Dnes máme veľmi smutný deň, náš Edko ráno odišiel do psieho nebíčka, potrebujem to rozdýchať, niečo robiť, ale všetko mi padá z rúk.

  2. Taky jsem kdysi dlouho rozdýchávala fakt, že nám umřel labrador, ale byl už hodně starý a měl na to nárok. U nás na zahradě prožil parádní život a já pořád nemám nového psa. Vzala bych nějakého i z útulku, ale musel by mít rád naše kočky a to mi nikdo nezaručí.

    1. Teprve dneska to čtu Evi. Je mi to strašně líto, i když vás ani kluky osobně neznám, dovedu si to představit. Je to už skoro 4 roky, co nám umřel milovaný berňák a následky z toho mám doteď. A 4 roky pozoruju každý den samojeda Worička, jestli je OK, protože je také bohužel už starý a to už člověk neví dne ani hodiny. Je to strašný pocit vědět, že to jednou přijde a to jednou… že není daleko. Držte se.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *