17. červenec 2019

Včera večer po směně už jsem neměla dost energie na plánovanou hnojivou zálivku rajčat a tak jsem se vydala s konví na zahradu dnes ráno. Obula jsem si oblíbené žabky, protože jsem neměla zájem o další včelí žihadlo. Okamžitě jsem upalovala obout si tlusté ponožky a pevnou nepromokavou obuv, nechtěla jsem si přivodit červencové omrzliny. Rostlinstvo dostalo svojí dávku a já jsem uvažovala o tom, že bych nemusela shánět semena rajčat jen v Rusku, můžu se přeci porozhlédnout po zajímavých odrůdách i v jiných zemích. Jenže když sleduji, co předvádí třeba žebrovaná NINA, kterou vedu na dva výhony a oba jsou přecpané plody a spoustu dalších ruských rajčat, která se velmi statečně vypořádávají s letošním počasím, tak nevím, nevím. Zelenou barvu plodů má právo mít v tomto období krásný biftek Gostinec, u něhož je to barva finální. Nejsem zrovna přítelem zelených rajčat, ale semena jsem dostala od firmy Poisk a rostlina mě zatím jen těší, uvidíme, jak bude chutnat.

V obklíčení ruských rajčat se snaží s nima držet krok Bulharský Trapezen a je úspěšný. Rostlina má tři výhony a na všech je spousta docela velikých bifteků.

Velkou radost mi letos dělají cukrové melouny a já se snažím přijít na to, jaký způsob pěstování se jim nejvíce zamlouvá, abych příští sezónu nedělala chyby. Zatím nejspokojenější a nejvíce plodící je rostlina ve skleníku zasazená do nákupního košíku, který je vyložen netkanou textilií. Na kovové konstrukci visí už pět nádherných melounků.

Velmi podobné plody jako Hamík má mini španělská paprika, semena které jsem vybrala ze zakoupeného plodu. Až při focení jsem si všimla, že spodní listy jsou samá mšice a tak je pečlivě opláchnu vodou.