3. červen 2019

Dnes ráno se mi vstávalo radostně, čeká mě totiž celý dlouhý volný týden. Omylem jsem si totiž v práci napsala dovolenou na začátek června místo července. Budiž, nudit se rozhodně nebudu a doufám, že počasí se mnou bude spolupracovat. Taky pravidelná ranní procházka po zahradě byla optimistická, vykvetla mi moje vůbec první stromková růže a krásný vysoký kosatec od Evy má k tomu nakročeno.

Pokud se nastane nic mimořádného a dozraje většina plodů, které předvádí Asimina, budou na podzim hody. V tu dobu mě navštěvuje spousta lidí, kteří tyto úžasné plody nemají ještě možnost z vlastních stromečků ochutnat a většinou jsou tak nadšení, že si odnášejí ještě nějaký ten kousek pro příbuzné.

Pomerančovník Washington loni předvedl rekordní úrodu a dozrály úplně všechny plody, takže si nic nenechal na letošek, ale rostlina je to doslova výstavní s nádherně sytě zelenými listy a záplavou voňavých květů.

Moje kontejnerové kanadské borůvky se taky vytáhly velikou násadou plodů, ta spousta vody jim ohromně prospěla, budu je muset něčím přihnojit a tedy vymyslet nějaký kyselý bio preparát. Kosáci už obcházejí mlsně kolem.

Dnes jsem ke svačině konečně snědla dostatek rajčat, sezobla jsem skoro celý vijan cherry L’Amuse, ještě jeden mám na zítra. Rajčátka byla chuťově skvělá. Takové téměř drastické podmínky, které tato rostlina musela vydržet  jsou pro mě důkazem toho, že rostliny rajčat, pokud jsou dobře živené, nejsou žádné citlivky. V současnosti se tyhle dva otužilci rozrostly do krásy a je radost na ně pohledět.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *