31. květen 2019

Tři z mých čtyř volných dní kompletně propršely a byla taková zima, že jsem včera celý den topila v krbu. Naštěstí probíhá tenis na Roland Garros, takže je na co koukat, příští rok bych se tam zase ráda podívala.

Sklidila jsem jahody a jsem mimořádně spokojená, plody jsou krásné a mají skvělou chuť. Je škoda, že děti jsou v Praze a nemají tu možnost si dát k snídani čerstvé jahody, tak jim je musím zamrazit. Začínají ukazovat plody i nové frigo jahodníky v kyblíkách a kupříkladu odrůda Portola je velmi chutná.

Všechny textilní květináče už mám obsazené. Jsou ušité z několika vrstev černé netkané textilie a já jsem se nechala lehce inspirovat. Bedničku jsem po obvodu vystlala složenou bílou netkankou, na dno jsem nacpala jehličí, aby mi nevypadával substrát a naplnila velmi kvalitním kompostem. Znovu jsem žasla nad tím, jak ze zahradního odpadu, posečené trávy, spousty listí, zbytků z kuchyně a popela dokáží ty nejrůznější organismy vytvořit tak nádhernou hmotu, kterou jsem nasypala do bedýnky. Dvě okurky nakládačky se budou mít velmi komfortně a věřím, že za tak dokonalou péči se odvděčí slušnou úrodou. Budu je pěstovat ve skleníku způsobem vertikálním, pokud ovšem dokážu rozmotat zakoupenou síť na okurky.

Jsem zvědavá, jestli dokážu vypěstovat kiwano, zatím je rostlinka docela subtilní, ale přesazení z malého kelímku ji samozřejmě prospělo a už se snaží zachytávat bambusové tyčky.

Dnes jsem uvázala první rostliny rajčat na dřevěnou konstrukci. Loni jsem s tímto způsobem pěstování byla hodně spokojená. Pravý Bajan má tři výhony, levý Konigsberg zatím jen jeden, čekám na vhodný zálístek. Rostliny rostou venku od 18. dubna bez sebemenší ochrany a vypadají skvěle. Bohužel to na žádné fotce není vzhledem k zelenému pozadí zřetelně vidět, ale tušit se to dá.