Od rána u nás leje jako z konve a to mě čekají čtyři vytoužené volné dny. Procházela jsem se chvíli po zahradě bosa, bylo to moc příjemné, ale jediné pozitivní. Durch jsem promáčela dvoje nepromokavé oblečení, před obrovskou průtrží jsem se schovala do skleníku a to byla taková palba, že jsem se s obavami koukala ven, jestli náhodou nepadají kroupy. Nejprve jsem měla tendence nějakým způsobem zakrýt alespoň několik pro mě významných rajčat, ale kašlu na to, děj se vůle kosmická. Má-li se letos něco urodit, tak se tak stane a já to určitě nijak neovlivním. Jahody, maliny, borůvky a především ostružiny budou určitě, meruňky, broskve a hlavně ryngle vypadají taky nadějně. Těším se na fazole, cukety snad přežijí nájezdy slimáků a dýně nemám kam zasadit. S dýněmi a melouny budu muset zaexperimentovat a vyvázat je vertikálně, už jsem zakoupila k tomu účelu kovové oblouky.
Upekla jsem dokonalý špaldový chleba se spoustou ovesných, pšeničných a žitných vloček. Slavnostně jsem si na krajíc nakrájela svoji první červenou papriku a ta byla hodně dobrá. Založila jsem kvásek, chystám se upéct pro změnu chleba žitný.
Nostalgicky vzpomínám na předešlé slunečné dny, bylo nádherně, manžel vyráběl pergolu – stará se rozpadla- a já popíjela báječné pivko. Měla jsem za úkol občas něco přidržet a hlavně hlídat, zda je vše dokonale v rovině. Nebylo, ale i tak je to hezký.
Jani, nechci ti zaplevelovat zahradní téma, ale mám takovou radost, že se musím podělit, když tak si to přečti a smaž. Byla jsem s Worickem na velké prohlídce na veterině, neb se mi nelíbil a má všechno v naprostém pořádku, prý výsledky krve až překvapivě dobré. Prostě je jen starý…což jsem i chtěla slyšet. Strašně se mi ulevilo. Pá
Mám radost, je to nádherný pes. Od té doby, co nám umřel stářím labrador, tak psa nemáme, ale už je na čase nějakého pořídit. Pes na zahradu patří, i když mi přesazoval rostliny.