Dnes do rána slušně napršelo, tím pádem je venku veliké mokro a nedá se tam nic dělat. Alespoň si něco málo odpočinu, mám už nastoupit po měsíčním marodění do práce, tak se musím trochu hodit do formy. Taky se mi obvykle nestává, že taková kniha od mého oblíbeného autora čeká na moji pozornost už od vánoc. Dnes bych mohla zahájit četbu, ale v tom případě všechna práce ustane, i když bude slunečno, do té doby, než bude přečteno.
S obdivem se vždy, když jdu kolem, zastavím u Asiminy. Tento stromek mě asi nikdy nepřestane fascinovat. Má hodně zvláštní exotické květy, které ovšem včelám nevoní, nádherné tropické listy bez jakéhokoli kazu, které jsou navíc insecticidní a netrpí na žádné škůdce a hlavně úžasně lahodné plody. Netřeba ho tvarovat řezem, poradí si sám. V současnosti je samý květ a mouchy a mravenci se snad postarají o dokonalé opylování. Zpětně si blahopřeji za její někdejší nákup.
Mile mě překvapují rostlinky Physalis, které rychle rostou a už mají nasazeno spoustu poupat. Fascinuje mě ta jejich zářivě zelená barva, takovou u jiných rostlin nepozoruji. Mám deset rostlinek a pokud to takovým tempem půjde dál a ony všechny bohatě zaplodí, budu mít zase co rozdávat.
Kontejnerová meruňka má spoustu krásných plodů a já si dám letos sakra záležet, aby je udržela. Uznávám, že jsem si ji loni příliš nevšímala, nechala proschnout a ona plody na protest shodila, chápu.
Physalis mám letos asi 12 rostlin. Mužský mi na ně udělal parádní vyvýšené záhony. A musím konstatovat, že takovou džungli jsem na zahradě měla naposledy v pětatřicátém. Každá rostlina už má teď v průměru metr krychlový. Jsou kompletně obalené lampionky a obdivují mi je všichni. Ta lahodná chuť plodů je nepopsatelná.