Od rána nepřetržitě prší a tak jsem se rozhodla vynést ty největší rostliny paprik na déšť. Vláhu na listech přijímají s velikou vděčností. Všechny už mají plody, s jejich počtem jsem spokojená a už se začínají tvarovat a vybarvovat podle odrůdy.
Nedají jim ovšem pokoj mšice. Není jich mnoho, protože stíhám jejich počet eliminovat. Oblíbily si květy a tak se shromažďují na okvětních lístcích. Tam naštěstí nijak neškodí a lehce je tam najdu.
Pokud budou plodit papriky podobně jako loni ve třech vlnách od května až do pozdního podzimu a stejná bude i produkce, pak by mi bohatě stačilo deset rostlin. Nejsem zavařovací typ a plody paprik mám nejraději syrové. Několik málo kousků naplním sýrem a sušenými meruňkami a ty si zavařím. Je to tedy veliká pochoutka.