Včera byl nádherný slunečný den a dnes taky. Dýchlo na mě jaro. Nejsem zimní typ a tak by mi už stačilo. Včera jsem hrabala listí pod vrbou, ve kterém se brodím po kotníky. Spadlo tak nějak všechno naráz.
Před transportem do sběrného dvora jsem zachránila totálně rezavý kotel. Kdysi jsem si ho pořídila za účelem podnikání. Vařila jsem v něm kolagen. To byly panečku časy.
Kotel jsme dopravili do skleníku a pokud bude funkčí, dostane slušivý nátěr. Taky uvažuji o tom, že bych kolem vystavěla ohrádku z cihel, které by teplo naakumulovaly. Ve skleníku nemám nad dveřmi plastové okno, tak tam půjde plech a vývod kouře. Nepotřebuji ten skleník nijak intenzívně vytápět, jen zabránit teplotám pod nulou. To by, myslím, mohlo fungovat.
Rostlinky paprik se už do skleníku velmi těší 🙂
Jani, daleko nejvíc akumulují a pak vyzařují magnezitové cihly ze starých elektrických akumulaček.
Takové černé, těžké. Nechala jsem je zabudovat do kachlových kamen. Pan kamnář sice valil oči, ale z kachláků se tím stal tepelný reaktor.
Tím by se propařovala zemina………
To určitě ano. Potřebuji se zbavit smutnic v kompostu, tak za tím účelem bych ten kotel mohla použít.