Včera jsem váhala, zda nejít na rynek a nekoupit nějaké ovoce. Máti totiž už večer nic nejí, jen chce nějaké ovoce. Tak jsem se rozhlédla po zahradě a došlo mi, že nikam chodit nemusím.
Je polovina října a zeleniny je dostatek. Ovoce už zraje hlavně to exotické a je už jasné, že počasí letos přeje subtropům. Dozrávají dokonce plody na našem obřím zahradním fíkovníku, kterým jsem dávala nulovou šanci. Odrůda je to docela pozdní. Keř neměl letos vůbec žádnou brebu a hlavní násadu začal tvořit hodně pozdě. Jen díky neskutečně teplému počasí fíky dozrávají. Napočítat by se jich daly stovky a já budu ráda, pokud jich dozraje několik desítek. Jsou velmi sladké. Bohužel jejich skvělou chuť začali oceňovat i mravenci.
Plodů asiminy je každý den pod stromem spousta a já už fakt nevím, co s nima. Už rozdávám po taškách. Spoustu jich pošlu po manželovi pro pražské zájemce. Bylo dobrým rozhodnutím nepořizovat ještě jeden stromek. Nerozdané přebytky zmrazím. Zmrzlina je výborná.
Papriky v nádobách neustále plodí, ač jsem se je snažila zlikvidovat tím, že jsem přestala hnojit a zalévat. Marně! Nakonec jsem ráda, že je mám a zálivku jsem obnovila. Violet Sparkle to dokáže ocenit a je stále nádherná a v plné síle.
Zahanbit se nechtějí dát ani rajčata a srdíčka ukrajinské odrůdy Lunnyj Kameň (Moon Stone) chutnají doslova božsky.