Je s podivem, že v těchto pekelných teplotách umocněných polykarbonátem ve skleníku ještě něco přežívá. Polovinu plochy mám pod stínící textilií a stejně se tam nedá vydržet.
Libují si okurky Saladin a tolik plodů výstavního vzhledu jsem ještě nikdy nesklidila. Rostlina rostoucí v zastíněném prostoru je celý den svěží, nešťastnice bez tkaniny vypadá během dne jako parta hadrů. Ovšem večer už je zase ve formě. Obdivuhodné. Velkorysého prostoru využilo rajče Kmicic, které je obsypané spoustou sympatických plodů a nesympatických mšic. Mšice na rajčatech beru jen jako kosmetickou vadu na kráse a nechávám je na pokoji. Výhony batátů už marně hledaly nějakou oporu, tak jsem jim poskytla bambusové tyčky. Okamžitě byly ovinuty.
Vypěstovat sazenice melounů byla pro mě letos velmi těžká disciplína. Spousta mi jich uhynula na uhnilý krček. Tak jsem uřízla zdravý vrchol a nechala rostlinky znovu zakořenit a světe div se, byla jsem úspěšná. Plody vodních melounů mám nejraději o hmotnosti kolem jednoho kilogramu a dvě odrůdy Beni Kodama a Sugar Baby by mi tento požadavek mohly splnit. Melounky jsou roztomilé a velikostně odpovídají golfovému míčku.
Melouny cukrové zběsile kvetou a ve chvíli, kdy se objevil první samičí kvítek, tak naschvál nebyl k dispozici ani jeden samčí. Použila jsem k opylování květ okurky, ale zřejmě to neklapne.
Přeji všem pracujícím příjemný vstup do nového týdne a těm na dovolené krásné počasí a rozumné ceny piva a zmrzliny.